Jaroslav Hlaďo

Jaroslav Hlaďo (8. května 1913 Nový Jičín – 21. ledna 1990 Praha) byl československý válečný letec a pedagog. Byl velitel 312. stíhací perutě Royal Air Force, velitel československého stíhacího křídla v RAF, velitel 2. československého leteckého sboru.[1][2][3]

Jaroslav Hlaďo
Narození8. května 1913
Nový Jičín
Úmrtí21. ledna 1990
Praha
Národnostčeská
Manžel(ka)Božena Hlaďová
Vojenská kariéra
Hodnostplukovník, generálmajor in memoriam
Velelvelitel 312. perutě Royal Air Force, velitel československého stíhacího křídla v RAF, velitel 2. československého leteckého sboru
Války2. světová válka
BitvyBitva o Anglii
VyznamenáníO.B.E., D.S.O., D.F.C., rytíř franc. Čestné legie a další

Život a působení

Po absolvování vojenské akademie (obor letectví) v Hranicích a v Prostějově (1932–1934) byl zařazen v hodnosti poručík letectva k leteckému pluku 1. na letišti Praha–Kbely. Sloužil též u leteckého pluku 4. Do okupace Československa v roce 1939 měl nalétáno 1520 hodin. Za okupace dělal zalétávacího pilota v továrně v Kunovicích odkud dne 27. 8. 1940 odletěl na přezkušovaném letadle B-534 do Sovětského svazu, kde přistál u Stanislawówa (dnes Ivano–Frankivsk). Byl podroben výslechu, do 31.12.1940 byl vězněn a do 30.7.1941 byl internován. Několik měsíců byl příslušníkem zvláštní letky NKVD (určené pro boj v týlu nepřítele) a od 15.10.1941 byl členem Československé vojenské mise v Sovětském svazu. Na jaře 1942 vyplul z Murmansku do Velké Británie na křižníku HMS Edinburgh; dne 30. dubna 1942 byl křižník napaden německou ponorkou a potopen, potopen byl i další křižník, na kterém cestoval – byl to křižník HMS Trinidad, který byl potopen leteckým útokem dne 15.5. 1942. Zachránil jej torpédoborec HMS Foresight. Ve Velké Británii byl po výcviku zařazen na operační lety, a to postupně k 131., 122. a 222. stíhací peruti. Od 29.11.1943 do 28. 4.1944 dělal styčného důstojníka Inspektorátu čs. letectva u 11. stíhací skupiny RAF. Dne 28. 4. 1944 byl zařazen k 312. čs. stíhací peruti, jejímž velitelem se stal dne 15. 5. 1944. Dne 15. 11. 1944 byl jmenován velitelem čs. stíhacího křídla (310., 312. a 313. peruť). Ve Velké Británii provedl 281 operačních letů nad nepřátelským územím a nalétal při nich celkem 474 operačních hodin.,

Po vítězném návratu do vlasti byl dne 28. 10. 1945 jmenován velitelem 2. letecké divize v Českých Budějovicích a dne 29. 2. 1948 velitelem II. leteckého sboru. Od 31. 1. 1949, působil na Vysokém vojenském učení v Praze, později pak na Hlavní správě letectva a vojsk protivzdušné obrany státu. Dne 31. 3. 1971 byl přeložen do zálohy. Do roku 1985 pracoval v civilním sektoru jako plavčík, vrátný, průvodce turistů apod.[1][2][4][5]

Uctění památky

V Praze 14 je Hlaďova ulice, v Novém Jičíně je ulice Generála Hlaďa. Na místě bývalé české školy v Novém Jičíně je pamětní deska.[1]

Reference
  1. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS 348 s. ISBN 80-7278-233-9, ISBN 978-80-7278-233-8. OCLC 85144795
  2. Rajlich, Jiří. Generálmajor in memoriam Ing. Jaroslav Hlaďo (1913-1990). Historie a vojenství č. 3, (2005,) s. 83-103.
  3. IRRA, Miroslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945-1950. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum 218 s. ISBN 9788086260617. OCLC 124090823
  4. NAVRÁTIL, Boleslav. Stíhač Jaroslav Hlaďo byl dítětem štěstěny. Novojičínský deník. 2012-01-28. Dostupné online [cit. 2021-08-22]. (česky)
  5. Hlaďo, Jaroslav. www.valka.cz [online]. [cit. 2021-08-22]. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2005. ISBN 80-7278-233-9.
  • IRRA, Miroslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945 – 1950. [s.l.]: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2006. ISBN 978-80-86260-61-7.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.