Jaroslav Doležel

Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně absolvoval v roce 1978. Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky jako vědecký pracovník. V letech 1985 - 1986 absolvoval postdoktorský pobyt ve výzkumném ústavu ENEA v Římě. V roce 1997 byl jmenován vedoucím olomouckého pracoviště ÚEB AV ČR, kde založil Laboratoř molekulární cytogenetiky a cytometrie, později přejmenovanou na Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin[1], kterou do 31.12.2021 vedl. Do stejného data byl vedoucím olomouckého pracoviště ÚEB. Od roku 1992 působí externě na Katedře buněčné biologie a genetiky[2] Univerzity Palackého v Olomouci. Přednášel na více než 20 odborných kurzech v zahraničí a školil 15 doktorandů.

Zaměřuje se na studium struktury a změn dědičné informace rostlin, díky nimž se rostliny postupně vyvíjely nebo vznikaly nové druhy. Vede skupinu vědců, s nimiž vytvořil nové snadnější metody pro analýzu genetických informací, uložených v DNA rostlin. Tyto metody se využívají na celém světě více než dvacet pět let. Spolupracuje v mezinárodních projektech na čtení genetické informace významných druhů rostlin včetně pšenice a banánovníku. Založil nový obor genomiky, tzv. chromozomovou genomiku, která kombinuje izolaci chromozomů pomocí průtokové cytometrie s postupy molekulární biologie a genomiky. Ve druhé dekádě 21. století je fokusem výzkumu v oboru vyhledání a izolace důležitých genů a metody vyvinuté tímto vědcem a jeho týmem cestu zjednodušují a zkracují. Podílí se na řadě projektů špičkových vědeckých pracovišť v zahraničí. Účastnil se jako řešitel nebo spoluřešitel více než 20 výzkumných projektů GAČR, MŠMT, NAZV, Národní vědecké nadace (NSF), USDA a EU. Je autorem více než 300 článků ve vědeckých časopisech, dvou vědeckých knih a téměř 40 kapitol ve vědeckých knihách. Jeho práce byly (ke konci roku 2021) citovány více než 20000krát (h-index: 65), včetně nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature a Science. Obsahuje ho celosvětový Stanfordský přehled 2% nejcitovanějších vědců.[3]

Působí v redakčních radách 4 mezinárodních vědeckých časopisů, ve 4 vědeckých společnostech je členem. Česká společnost pro analytickou cytologii [4] vznikla z jeho popudu a od roku 2007 byl pět let jejím předsedou. V letech 2007 až 2012 byl členem a místopředsedou rady ÚEB AV ČR. V letech 2007 - 2022 byl členem Rady Biofyzikálního ústavu AV ČR a členem Akademického sněmu AV ČR. V letech 2013 - 2022 byl členem Rady Biologického centra AV ČR a od roku 2018 je a předsedou Vědecké rady Grantové agentury ČR.

Celý život se věnuje výzkumu s důrazem na praktické uplatnění jeho výsledků. V rámci AV ČR navrhl a koordinuje velmi úspěšný program Strategie AV 21 „Potraviny pro budoucnost“[5], v němž propojil týmy expertů ze šesti ústavů AV ČR, spolupracující s řadou univerzitních pracovišť. Cílem programu je zpřístupnit vědeckou činnost a její výsledky odborné i laické veřejnosti, podpořit řešení otázek spojených se zajištěním dostatku potravin a kvalitní výživy a zrychlit uplatnění výsledků výzkumu v praxi. Tomu napomáhá i Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum[6], založená v roce 2017 v ÚEB AV ČR, spolupracující přímo se šlechtiteli a pěstiteli zemědělských plodin.

• 1999 – Cena Učené společnosti ČR
• 2004 – Řádný člen Učené společnosti ČR[7]
• 2004 – Bronzová medaile Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého v Olomouci
• 2012 – Cena Praemium Academiae AV ČR
• 2013 – „Leadership Award“ od Mezinárodního konsorcia pro sekvenování genomu pšenice (Bethesda, USA)[8]
• 2014 – Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
• 2018 – Česká hlava (Národní cena vlády ČR)[9]
• 2021 – Zvláštní ocenění České společnosti pro analytickou cytometrii za dlouholetou činnost vedoucí k naplňování cílů společnosti