Jaroslav Šuvarský

Jaroslav Šuvarský se narodil v době druhé světové války v rodině volyňských Čechů na Ukrajině. Po válce, v roce 1947 se rodina přestěhovala zpět do Čech.

Svá studia teologie na Prešovské univerzitě zakončil doktorátem, poté studoval v Leningradě (1968), na Ekumenickém institutu ve švýcarském Bossey (1969) a na Orientálním institutu v Římě. Jeho doktorská práce pojednává o prvním českém pravoslavném biskupovi novomučedníkovi svatém Gorazdovi.

ThDr. Šuvarský hovoří s JKV Karlem knížetem z Walesu

V letech 1970–80 působil jako redaktor Hlasu pravoslaví, v letech 1977–1990 jako mimořádný docent na Pravoslavné bohoslovecké fakultě v Prešově. V období 1983–1991 byl členem ústředního výboru Světové rady církví v Ženevě a v letech 1980–90 zároveň jako kancléř úřadu Metropolitní rady pravoslavné církve. V letech 1990-92 správce pražské pravoslavné eparchie (diecéze), od roku 1992 jejím ředitelem a představeným a duchovním správcem pravoslavného katedrálního chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze.

6. září 1987 se zasadil o kanonizaci biskupa mučedníka Gorazda.

Památník obětem heydrichiády - místo smíření 1995

V roce 1995 založil Národní památník hrdinů heydrichiády – místo smíření 1995, jehož byl také ředitelem do roku 2015–2016.

Zleva prezident Zeman, otec Šuvarský a archimandrita Marek (Krupica)

V letech 2000–2001 byl oceněn řádem sv. Cyrila a Metoděje – Zlatá hvězda I. stupně, pamětní medailí "Za věrnost 1939–1945" Českého svazu bojovníků za svobodu a Záslužným křížem ministerstva obrany ČR II. stupně.

V záznamech Archivu bezpečnostních složek je Šuvarský evidován jako agent StB, ev. č. 2019, 201988, s krycím jménem ASPIRANT.[1] Byl dlouholetým informátorem a agentem Státní bezpečnosti (StB), registrován jako agent byl v roce 1966.[2]

Šuvarského řídící důstojník Zdeněk Dragoun, příslušník kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli z oddělení pro nekatolické církve, jej popsal jako velice iniciativního, bezskrupulózního a mnohokrát odměňovaného agenta.[2]