Japan Skeptics

Japan Skeptics je první skeptickou organizací v Japonsku, která byla stejně jako CSICOP založena s cílem poskytnout fórum pro kritické a vědecké zkoumání paranormálních jevů. Základním principem Japan Skeptics je rozvíjet kritické myšlení, které umožňuje opustit pověry a řešit věci racionálně.

Japan Skeptics
Vznikduben 1991[1][2]
Typnezisková organizace
Účelpropagace kritického myšlení a vědeckého skepticismu
Sídlo5 Chome-16-7 Honkomagome, Bunkyo City
Tokio 113-0021
Japonsko[1]
Souřadnice35°43′56,17″ s. š., 139°45′5,63″ v. d.
Členovécca 140 (k roku 2007[3])
PředsedaTakuya Matsuda
MístopředsedaŠoičiro Takahaši
Hlavní orgánřídící výbor
Oficiální webwww.skeptics.jp
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Organizace

Historie

V japonských televizních pořadech kolem roku 1990 byly denně vysílány pořady o parapsychických schopnostech.[3] Zatímco mnoho vědců o takovou situaci nejevilo žádný zájem, Jošihiko Otsuki, fyzik, profesor na Waseda University, aktivně tyto pořady kritizoval.[3]
Jun Jugaku, astronom a profesor na Univerzitě Tókai v Tokiu v 90. letech 20. století přišel s myšlenkou založit skeptickou organizaci po té, co začal odebírat Skeptical Inquirer. Šoičiro Takahaši byl k obdobnému kroku vyzván při svých studiích v USA.[4] Otsuki, Takahaši, Yutaka Kubota (reportér Asahi Shimbun), a Teruaki Kuwahara založili organizaci Japan Skeptics 6. dubna 1991. Jejím prvním předsedou organizace se v dubnu 1991 stal Jun Jugaku,[2] místopředsedou Yošihiko Otsuki.[3]
Brzy po založení organizace čítala členská základna více než 200 lidí.[4] K roku 1993 byl počet členů asi 250[5], kolem roku 1999 to bylo asi 200[6] a k roku 2007 asi 140[3].

Představenstvo

Pro období od 1. dubna 2014 do 31. března 2016 byl na valné hromadě zvolen 12. výbor následovně[7]:

  • Takuya Matsuda, předseda
  • Šoičiro Takahaši, místopředseda

Řídící výbor

  • Natsumi Abeová
  • Jošihiko Otsuki
  • Toru Kouči
  • Satoru Kikuči
  • Seiiči Sakamoto
  • Mikio Sato
  • Kuniko Takahašiová
  • Katsuo Tanaka
  • Masahiro Nagašima
  • Nathan Hamrich

Členové výboru pro audit

  • Kazunari Šibata
  • Atsuši Hiraoka

Aktivity

Výroční schůze

Každé jaro se koná výroční schůze, na níž členové i hosté přednášejí a diskutují.[8] Od počátku 21. století, motivy byly inteligentní plán ,kontroverze ohledně globálního oteplování, nebo pseudověda o vodě.

Výroční schůze Rok Téma Přednášející
1 1992 Skutečné poznání pochází ze skepticismu

Věda o parapsychologii

Hyakudai Sakamoto
2 1993 Kosmologie a mimozemská inteligence Ikuro Anzai
3 1994 Mozek a realita Šinya Obi
4 1995 Mluvte o ESP Otoj Mijagi
5 1996 Realita UFO po probuzení ze snu

Zkušenost s únosy do UFO z pohledu psychiatra

Philip J. Class

Mareaki Nakamura

6 1997 Buddhismus a pohled na duši Hidenobu Hino
8 1999 „Fenomén Nostradamus“ na konci století Satoru Kikuči
9 2000 Podstata a problémy kultů v Japonsku Šóko Egawa
10 2001 „2001: Vesmírná odysea“ Jasunori Matogawa
11 2002 Co je míněno „fabrikací ruin“ Keniči Sasaki
12 2003 Voda, která je propagována jako zdraví prospěšná Juko Amó
13 2004 Proč dělají zvířata před zemětřesením takový hluk? Motoi Ikeja
16 2007 Lži a pravda v otázkách životního prostředí Itaru Jasui
17 2008 Zdravotní mýty vytvářené médii Toru Kouči
20 2012 Co způsobilo havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě - s odkazem na vědeckou gramotnost Ikuro Anzai
21 2013 Věda a štěstí Fumitaka Sato
22 2014 Pravda o globálním oteplování Tadashi Watanabe
23 2015 Originalita a etika výzkumu: Prevence recidivy na základě „akademických schopností“ Takuja Matsuda
25 2017 Bezprostřední omezení umělé inteligence a vyhlídky na jejich překonání – z pohledu psychologie a biologie

Posouzení vědecké povahy toho, co je považováno za pseudovědu - se zaměřením na parapsychologii

Masato Išikawa

Journal of the Japan Skeptics

Japan Skeptics od listopadu 1992 vydává minimálně jednou ročně časopis Journal of the Japan Skeptics[9], který vychází o různém počtu stran (několik desítek) a přináší zprávy z chodu organizace, eseje a překlady článků na skeptická témata, recenze knih, zprávy o studiích, nebo přednášky na pokračování.[1][10]
V minulosti také vycházel bulletin, který fungoval jako soubor zpráv z jednání (1991-2007, celkem 62 čísel), nyní vychází již jen jako součást Journal of the Japan Skeptics.[9]

Přednášky a vzdělávací aktivity

Kromě valného shromáždění se někdy konají i oddělené přednášky. První veřejná přednáška se konala 18. prosince 1993 v Nihonbaši Public Hall.[5][11]. Přednášejícími byli Yošihiko Otsuki a Ikuro Anzai, který se později stal druhým předsedou organizace. Prvním tématem byla „Věda a pseudověda o paranormálních jevech“" a druhým „Sociální historie paranormálních jevů“.[12]

Ikuro Anzai ještě předtím, než se stal předsedou, pořádal veřejné přednášky na univerzitách, na nichž předváděl kouzelnické triky.[13] Poté, co se stal předsedou organizace, pořádal podobné kurzy pro středoškolské učitele, kteří byli členy Japan Skeptics.[14] Tyto kurzy měly také pomoci učitelům základních a středních škol pochopit, jak jednat s žáky, kteří věří v nadpřirozeno.[14] Mezi Anzaiovy knihy patří „Je to opravdu věda?“ (これってホントに科学?) a „Opravdu tam je?“ (ホントにあるの? ホントにいるの?)

Minulí prezidenti se také vyjadřovali ke zprávám, které se týkaly podezření z pseudovědy, jako byl případ zubaře, který (v rozporu se zákonem o lékařích) používal fotonové pásy[15], a k parapsychologickým pořadům v televizi.[11]

Granty

Organizace poskytuje granty na výzkum paranormálních jevů[6] (např. výzkum čchi-kungu a testování vodních produktů, o nichž se tvrdí, že jsou zdraví prospěšné).[3]

Kritika

Roku 1997 Ryutaro Minakami srovnával Japan Skeptics a CSICOP a prohlásil, že „rozsah společenských aktivit a způsob, jakým organizace zaujímá postoj ke skepticismu, vůbec neodpovídá západním standardům.“[16] Vědecký komentátor Kazuo Šimizu navíc krátce poté, co se prezidentem stal Ikuro Anzai (1997), poukázal na to, že „vysoký členský poplatek za aktivity je nevýhodou“, a vyjádřil naději, že se to za nového předsedy zlepší.[17]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japan Skeptics na japonské Wikipedii.

  1. KOKUBO, Hideyuki. Contemporary Active Research Groups in Japan for Anomalous Phenomena. S. 18. The Japanese Journal of Parapsychology [online]. Japanese Society for Parapsychology, 1998. Roč. 3, čís. 1, s. 18. Dostupné online. ISSN 1343-926X. (anglicky)
  2. 当会について [online]. ジャパンスケプティクス [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (japonsky)
  3. HIRAOKA, Atsushi. 現代の日本におけるオカルト・疑似科学の動向. もうひとつの世界へ. Roč. 2007, čís. 10, s. 44–47. (japonsky)
  4. TAKAHAŠI, Šoičiro. 寿岳潤先生の思い出. Journal of the Japan Skeptics. ジャパンスケプティクス, 2011, roč. 20, čís. 3, s. 22–23. (japonsky)
  5. 来月18日、都内で講演会、超自然現象に科学のメスを. 日本経済新聞. 25. 11. 1993, s. 18.
  6. KIKUCHI, Satoru. 超常現象の心理学: 人はなぜオカルトにひかれるのか. Tōkyō: 平凡社, 1999. 190 s. ISBN 4-582-85028-6. Kapitola 4. (japonsky)
  7. 第12期委員(2014.4.1〜2016.3.31) [online]. ジャパンスケプティクス [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (japonsky)
  8. NISHIDA, Terumi; KOICHI, Tagami. 現代文明の哲学的考察. Tōkyō: 社会評論社, 2010. 358 s. ISBN 978-4-7845-1801-2. S. 328–329. (japonsky)
  9. SAKAMOTO, Hyakudai. 講演 真の知識は懐疑から. Journal of the Japan Skeptics. ジャパンスケプティクス, 25. 11. 1992, roč. 1, čís. 1, s. 80. ISSN 0918-8649. (japonsky)
  10. ジャーナル [online]. ジャパンスケプティクス [cit. 2021-11-13]. Dostupné online. (japonsky)
  11. ウソ?ホント? “霊能力”番組巡り激論 テレビ局内部でも認識に差. Asahi šimbun. 16. 12. 1993, s. 19. (japonsky)
  12. ANZAI, Ikuro. ふしぎ科学館・連載22 金縛り(上). Sunday Mainichi. 20. 2. 1994, roč. 73, čís. 7, s. 115. (japonsky)
  13. 特集――21世紀への道求め不思議に挑む、タブーを恐れず、大学で“超能力”実演. Nihon Keizai Shimbun. 4. 1. 1992, s. 19. (japonsky)
  14. 超能力講座』開講 超能力・心霊現象安易に信じないで. Mainichi Shimbun. 21. ledna 1998, s. 23. (japonsky)
  15. 福岡・無資格診療疑い歯科医 常識超えた精神世界. Mainiči šimbun. 25. 7. 2004, s. 31. (japonsky)
  16. TAKARADŽIMA, Bessatsu. トンデモさんの大逆襲. [s.l.]: [s.n.], 1997. ISBN 4-7966-9334-3. S. 227–235. (japonsky)
  17. JOŠINAGA, Jošimasa. ブームの超常現象を科学は解明できるか. 月刊現代. 1991, roč. 25, čís. 12, s. 98–99. (japonsky)

Externí odkazy

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.