Jang Čen-ning

Prof. Jang Čen-ning či Chen Ning Yang (tradiční čínština: 楊振寧; zjednodušená čínština: 杨振宁; pinyin: Yáng Zhènníng) (* 1. října 1922 Che-fej, An-chuej, Čína) je americký vědec, fyzik, čínského původu. Spolu s Li Čeng-taem nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1957 za základní výzkumy tzv. zákona zachování parity, což je vedlo k významným objevům, které se týkají základních částic.

Jang Čen-ning
Narození1. října 1922 (99 let)
Hefei County
BydlištěPeking
Alma materChicagská univerzita (1946–1948)
Pekingská univerzita
National Southwestern Associated University
univerzita Čching-chua
Nankai University
Povolánífyzik, vysokoškolský učitel a teoretický fyzik
Zaměstnavateléuniverzita Čching-chua
Čínská univerzita v Hongkongu
Chicagská univerzita
Institut pro pokročilé studium
Stony Brook University
Univerzita v Leidenu
OceněníNobelova cena za fyziku (1957)
Guggenheimovo stipendium (1962)
Josiah Willard Gibbs Lectureship (1962)
Rumfordova cena (1980)
honorary doctor of the Fudan University (1984)
 více na Wikidatech
ChoťDu Zhili (1950–2003)
Weng Fan (od 2004)
RodičeYang Wu-chih
PříbuzníDu Yuming (manželčin otec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

Jang Čen-ning se narodil 1. října 1922[1] v Che-feji v provincii An-chuej jako syn profesora matematiky, který mu poskytl pečlivou výchovu a dbal na to, aby byl jeho syn v matematice dobrý. Po skončení studia na univerzitě Čching-chua poblíž Pekingu obhájil doktorskou disertační práci na universitě v Čching-tao, která byla za čínsko-japonské války přeložena do Kchun-mingu. V roce 1946 odjel Čen-ning do Spojených států; za prvé kvůli zrovna probíhající občanské válce v Číně, za druhé za prací. Zde pracoval nejprve na universitě v Chicagu u Fermiho, poté, v roce 1949, pracoval jako profesor teoretické fyziky v ústavu pro postgraduální studium v Princetonu.

Čen-ning věnoval svou pozornost především na teoretické problémy fyziky a speciálně na statistickou mechaniku a principy symetrie, o čemž svědčí i obsah jeho nejdůležitějších děl (viz níže).

Ve Spojených státech se také setkal se svým krajanem Li Čeng-taem, který se stal jeho žákem a se kterým začal trvalou vědeckou spolupráci a její plody byly ohromně významné pro teoretickou fyziku. Oba Číňané se projevili jako neobyčejně schopní badatelé. Oba se zabývali studiem přeměn subatomárních částic a společnými silami dokázali, že zákon zachování parity neplatí při každém vzájemném působením částic. Vědci, kteří se zaobírali tímto problémem, před jejich objevem nedokázali vysvětlit a dokázat některé zvláštnosti při proměnách tzv. K-mezonů, protože výzkumy všeobecně vycházely z principu symetrie, tedy z představy, která experimentálně nebyla potvrzena.

Čin-ning a Čeng-tao také dokázali, že jsou-li atomová jádra radiokobaltu při velmi nízké teplotě vystavena účinkům magnetického pole, vychylují se přesně jako magnetky do určitého směru. Po početných experimentech dospěli k závěru, že zákon zachování parity neplatí v případě tzv. slabých vzájemných působení.

Jang Čen-ning dostal za svůj přínos fyzice několik ocenění. Mezi nejvýznamnější patří výše uvedená Nobelova cena za fyziku (1957), nebo Národní medaile za vědu, která mu byla udělena v roce 1986.

Významné práce

  • Teorie shluků a molekulové spektrum
  • Příspěvky ke statistické teorii uspořádanost - neuspořádanost - transformace
  • Úhlové dělení jaderných reakcí

Další významnější ocenění

Reference

  1. V oficiálních dokumentech, počínaje pasem vydaným roku 1945, se uvádí nesprávné datum 22. října. Viz životopis na Stony Brook University.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.