Jana Enríquezová

Narodila se v Torrelobatónu jako dcera Fadriqua Enríqueze de Mendoza a Mariany Fernández de Córdoba y Ayala, 4. paní z Casarrubios del Monte. Byla prapravnučkou Alfonse XI. Kastilského. V roce 1431 se stala následnicí své matky. V dubnu 1444 se tři roky po smrti jeho první manželky královny Blanky I. Navarrské provdala za Jana II. Navarrského.

Přestože Jan přestal být po smrti manželky jure uxoris navarrským panovníkem, nikdy nepostoupil moc svému dědici, Karlovi z Viany, a Jana byla nazývána navarrskou královnou. Jana podporovala svého manžela v jeho rozhodnutí nepředat moc svému synovi a později dceři, která byla de iure Blankou II. Navarrskou. Takové ničení dědického práva vedlo ke konfrontaci s Generalitat Katalánska a konfliktu mezi zemědělci a šlechtici, a k vypuknutí navarrské občanské války. Obviněna z toho, že otrávila svého nevlastního syna Karla, který roku 1461 zemřel, prchla Jana do Girony, kde hledala pomoc biskupa.

Jana se stala královnou Aragonské koruny, včetně Barcelony - Katalánska, Majorky, Valencie a Sicílie v roce 1468, po smrti svého švagra Alfonse V. Aragonského. Janinými dětmi byli Ferdinand II. Aragonský, který se oženil s Isabelou Kastilskou a vládl s ní jako král Kastilie, a Jana, která se provdala za Ferdinanda I. Ferrante a stala se tak neapolskou královnou.

Janiným největším přáním bylo, aby se její syn Ferdinand oženil s infantkou Isabelou, nevlastní sestrou krále Jindřicha IV. Kastilského. Ferdinand se s Isabelou oženil a měli spolu několik dětí. Jana však zemřela 13. února 1468 na karcinom prsu, rok předtím, než ke sňatku došlo. Její manžel se už nikdy znovu neoženil a vládl až do své smrti v roce 1479.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juana Enríquez na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jana Enríquezová na Wikimedia Commons