Jan Robert Alexander

Pocházel z dobře situované sekulární židovské rodiny. Započal studia na německém[4] gymnáziu v Teplicích.[5] V roce 1938 byl vzhledem k sílícím protižidovským náladám poslán rodiči dostudovat do Anglie na Margate College. V srpnu 1941 vstoupil coby dobrovolník do Britského královského letectva. Jméno Hans si počeštil na Jan, avšak nepřihlásil se k československé zahraniční armádě, jelikož neuměl česky (v rodině se hovořilo jen německy).[6][5] Po dokončení základního výcviku byl přidělen nejprve k 106. peruti RAF, poté sloužil u 83. perutě RAF. U obou perutí působil jako navigátor. Věnoval se také instruktáži navigace. V červnu 1944 nastoupil ke 139. peruti RAF. Osmkrát se účastnil náletu na Berlín. V noci z 2. na 3. května 1945 se podílel na posledních bombardovacích náletech na město Kiel.[2] Válku končil jako příslušník 162. perutě RAF. Na svém kontě měl z československých letců nejvíce operačních akcí – z celkem 101 bojového letu mu bylo plně započítáno 99 operačních náletů nad Německo a okupovaná území v celkové délce více než 480 hodin.[1][4]

V druhé polovině roku 1945 se navrátil do Československa.[4] Z celkem 48 členů jeho rodiny přežil válku jediný příbuzný.[1][5] Vrátil se do Velké Británie a setrval v řadách RAF.[6] Do Československa se vracel jen sporadicky z pracovních důvodů.[4] Oženil se a měl tři dcery.[1] Do důchodu odešel v roce 1973.[2][7]

• Záslužný letecký kříž (DFC, udělen 26. ledna 1945)

• Záslužná letecká medaile (DFM, udělena 27. ledna 1944)

• Hvězda 1939–1945
• Evropská hvězda leteckých osádek

• Rajlich, Jiří: Československý válečný letec Jan Robert Alexander. Historie a vojenství: časopis Vojenského historického ústavu 54, č. 1/2005, s. 60–74.
• Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu (5.–7. díl).