Jan Muskata

Na krakovský biskupský stolec dosedl pročesky orientovaný Jan Muskata roku 1294 a stal se důležitým představitelem přemyslovské politiky v Polsku.[1] O Muskatově významu pro českého krále Václava II. svědčí skutečnost, že byl roku 1301 v doprovodu mladého Václava III., snoubence uherské dědičky Alžběty[2] při cestě do Uher. Václav zde byl v srpnu 1301 korunován svatoštěpánskou korunou a Muskata se měl stát vicekancléřem a hlavním správcem Václavovy kanceláře. Zdá se, že vicekancléřem se tento protřelý diplomat nestal, protože roku 1302 je ve funkci doložen Štěpán, probošt ze Stoličného Bělehradu.[3] Během své uherské vlády byl Václav III. nucen své příznivce motivovat cennými dary. Jan Muskata tak obdržel od mladého panovníka hrad Plaveč v Šariši.[4][pozn. 1] Roku 1302 se vyostřil papežův nesouhlas s přemyslovskou vládou v Uhrách a Jan Muskata, kterého uherští magnáti a duchovní neměli příliš v lásce[5] a kterého papež předvolal do Říma ke slyšení,[6] se ve strachu z hrozící ztráty biskupského úřadu raději vrátil do Krakova.[7]

Přemyslovská vláda v Uhrách skončila fiaskem o tři roky později a díky nepřátelské koalici byla ohrožena i vláda v Čechách. Václav II. podlehl roku 1305 tuberkulóze a na jeho místo nastoupil Václav III., jenž byl nucen za cenu ztrát některých území uzavřít smír s římským králem Albrechtem.[8] V říjnu 1305 Václav rezignoval na uherskou korunu a přenechal nárok svému bratranci Otovi Dolnobavorskému.[pozn. 2] Zřejmě v tuto dobu také zrušil své zasnoubení s Alžbětou Arpádovnou a uzavřel sňatek s Violou, dcerou těšínského vévody. Zdá se, že zprostředkovatelem sňatku mohl být Jan Muskata, na kterého v tu dobu dotíral Vladislav Lokýtek. Do potíží uváděl Lokýtek i hejtmana Oldřicha z Boskovic.[9] V lednu 1306 se podařilo německým rytířům v Toruni dojednat devítiměsíční příměří, které však Lokýtek po obdržení posil z Uher nedodržel a pokoušel se o dobytí Krakova, ve kterém byla česká vojenská posádka, a zdá se, že Muskata udržel město až do doby po zákeřném zavraždění Václava III.[10]