Jan Kasl

Kasl absolvoval v roce 1976 Stavební fakultu ČVUT, obor architektura. Až do roku 1991 byl architektem v podniku Drupos Praha. V letech 1992–1998 byl ředitelem vlastního architektonického studia A projekt.

Kasl je podruhé ženatý s žurnalistkou Terezií, vnučkou Ferdinanda Peroutky. Z prvního manželství má tři dcery a osm vnoučat.

Ing. arch. Jan Kasl je laureát Ceny PŘÍSTAV, kterou mu v roce 2002 udělila Česká rada dětí a mládeže za podporu mimoškolní práce s dětmi a mládeží.

Jan Kasl vstoupil do politiky v roce 1990, kdy byl kooptován za Občanské fórum jako 1. místopředseda ONV Praha 1 a ještě týž rok na čtyřleté období zvolen členem Zastupitelstva hlavního města Prahy, v letech 1993–1994 byl i členem Rady hlavního města Prahy. V roce 1991 vstoupil do ODS.

V roce 1998 byl do pražského zastupitelstva zvolen znovu. Ačkoli se očekávalo, že novým primátorem se stane tehdejší pražský lídr Jan Koukal, pro velký odpor mezi veřejností i samotnými členy ODS však byl primátorem zvolen tehdy nepříliš známý Jan Kasl.^[zdroj?]

V listopadu 1999 prohrál souboj s Janem Bürgermeisterem o funkci šéfa pražské ODS.[1] V prosinci 1999 veřejně přiznal, že vztah k jeho nejbližší spolupracovnici, tiskové mluvčí Terezii Jungrové, překročil pracovní rámec.[2] Uvedl, že od 1. 1. 2000 povede Terezie Jungrová pouze odbor styku s veřejností, a zmínil, že sám je před rozvodem.[2] V červenci 2000 se stal předsedou správní rady Nadačního fondu Ferdinanda Peroutky, který založila Terezie Jungrová.[3] V roce 2001 bylo nejvyšším darem poskytnutým fondem 250 tisíc korun pro společnost Mediareport s.r.o. vlastněné Terezií Kaslovou.[4][5]

Jan Kasl v předvolební kampani v květnu 2006

V říjnu 2001 prohrál souboj s Janem Zahradilem o nominaci na post místopředsedy ODS.[6] 30. května 2002 odstoupil z funkce primátora a následně vystoupil i z ODS. 3. června označil ODS za stranu „demagogů a zlotřilců".[7] 6. června oznámil, že založí vlastní stranu a bude s ní kandidovat v podzimních volbách.[8] O dva dny později vyšel rozhovor, ve kterém za hlavního protivníka označil ODS.[9]

V lednu 2006 se Kaslova strana sloučila s SNK sdružení nezávislých ve stranu SNK Evropští demokraté a Kasl se stal výkonným místopředsedou strany a jejím lídrem pro parlamentní volby. Kvůli neúspěchu však po volbách odstoupil z vedoucích funkcí a zůstal řadovým členem. Následně se stal ředitelem VOŠ Institut informatiky.

Na konci ledna 2014 se dohodl s předsedou hnutí ANO 2011 Andrejem Babišem, že povede kandidátku hnutí ANO 2011 v komunálních volbách v roce 2014 do Zastupitelstva hlavního města Prahy.[10] Na konci května 2014 se ale předsednictvo hnutí ANO 2011 usneslo, že Kasl kandidátku nepovede. Důvodem byly jeho rozepře s Radmilou Kleslovou, bývalou zaměstnankyní 1. správy StB a členkou ČSSD, která se ze dne na den stala předsedkyní pražské organizace hnutí ANO 2011. Poté, co bylo jasné, že se zaměstnankyní StB a členkou korupční koalice v Praze 10 spolupracovat nebude, začala proti Kaslovi iniciovat pomlouvačné kampaně a nabízet novinářům tzv. kompromitující materiály.[11] K těm patřila např. cela vymyšlená role Jana Kasla ve státní privatizaci pražské vodovodní sítě.[12] V této kauze vytvořené v roce 2002 po odchodu Kasla z ODS došlo k soudu, který Kasl vyhrál a TV Nova se mu musela omluvit. Webové stránky Ukradená voda[13] či Vodopodvod[14] jsou podle jeho názoru zcela lživé a Kasl zvažuje žalobu.

V komunálních volbách v roce 2014 nakonec kandidoval jako nestraník za sdružení SD-SN a SNK-ED v rámci subjektu „Demokraté Jana Kasla“. Jakožto lídr kandidátky byl i kandidátem subjektu na post pražského primátora.[15] Ve volbách však neuspěl.