Jan Köppl

Prokop Toman chybně uvádí rok a místo narození Jana Köppla 1862 v Praze. Rok narození spávně uvádí F. X. Harlas v Malířství, tj. 1861. Z hlediska roku narození byl tak J. Köppl nejstarším žákem prof. Julia Mařáka. Policejní přihlášky evidují společné bydlení na Vinohradech následujících osob: Johann Köppl (1824 Chlumetz – 4. ledna 1889 Vinohrady), Franziska Köppl (Kyselka; * 1826 Nový Bydžov), Gregor (Řehoř) Köppl (* 1857) a Johann (Jan) Köppl (* 1861). Policejní přihlášky evidují Johanna Koppla st. na Vinohradech až od 21. 11. 1887. V rubrice místo narození je zřejmě uvedeno jeho poslední předchozí bydliště Chlumetz. Matrika farního kostela sv. Ludmily na Vinohradech eviduje úmrtí Johanna Köppla st. 4. ledna 1889 a jako místo narození uvádí Údrč na Karlovarsku a jeho sociální status „podkoní ve výslužbě“. Dle více zdrojů se jeho bratr Gregor (Řehoř) narodil 9. 5. 1857 v městě Chlumetz. Nelze tedy vyloučit, že se v tomto městě o pět let později narodil i Jan Köppl. Dle štítku na zadní straně obrazu Jan Köppl bydlel v roce 1893 na Královských Vinohradech v ulici Šafaříkova 15.

Jan Köppl začal na pražské malířské Akademii studovat až ve svých 25 letech a první školní rok 1886/87 strávil u prof. Antonína Lhoty v tzv. „antickém oddělení“. V dalších letech 1887/88 až 1891/92 pokračoval ve studiu v krajinářském ateliéru prof. Julia Mařáka. Společně s Václavem Březinou, Raimundem Wolfem a Bohumilem Podhrázským patřil mezi první sled žáků prof. Julia Mařáka. Ľudovít Csordák ve svých vzpomínkách jej společně s Raimundem Wolfem řadí mezi německé žáky v krajinářské speciálce J. Mařáka. V majetku Národní galerie v Praze je málo známá fotografie žáků Mařákovy krajinářské školy z roku 1890, na které je zachycen i Jan Köppl.

F. X. Harlas jej v roce 1902 uvádí jako člena Umělecké besedy. Ve stejném roce je uveden mezi gratulanty k devadesátinám prof. Antonína Lhoty (Národní listy 5. ledna 1902). O dalším životě J. Köppla (po r. 1902) nejsou žádné informace. Rok úmrtí 1915 není ověřen a uvádí jej na svých internetových stránkách galerie Marold.

Na základě několika známých obrazů a dobové kritiky lze soudit, že Jan Köppl patřil mezi talentované žáky prof. J. Mařáka. Na výročních výstavách Krasoumné jednoty vystavoval od roku 1889. Postupně například obrazy Žížnivec (koňský motiv), Labská krajina (studie), V ohradě a V polích. Na Jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891 se prezentuje obrazy Na pastvě a Před zápřežím. K. M. Čapek ve Světozoru (8. ledna 1892) shledává, že „pro lesní nitro má značnou míru porozumění“ a rovněž je „viděti nadání pro malbu zvířecí stafáže“. Antonín Slavíček v roce 1893 píše Františku Kavánovi: „Köppl pak koně a podobné šelmy jako už dříve činil, činí.“[1] František Kaván ve svých vzpomínkách Köppla označuje jako „koňskou sílu“.[2] Lze se domnívat, že jeho záliba v malbě koní pramenila z povolání jeho otce Johanna Köppla st. Vystavuje s Uměleckou besedou na vánočních výstavách od roku 1893, např. v roce 1896 obrazy V hřebčinci a V létě. Ve Světozoru (8. září 1899) je reprodukován jeho obraz Orání s příznivou kritikou.

• 
  Jan Köppl Kráva na pastvě (asi 1890)
• 
  Jan Köppl Říčka v lese
• 
  Jan Köppl Krajina s rákosím
• 
  Jan Köppl Tůně starého Labe u Byšiček (1893)
• 
  Jan Köppl Orání (asi 1898/99)