Jan Hendrych a spol.

9. ledna 1873 žádal Jan Hendrych, účetní ve starém cukrovaru a předseda akciové obchodní společnosti v Kuklenách[1], o odprodání obecního pole u kuklenské kovárny, kde je dnes škola, protože tam chtěl se společníky zařídit pekárnu na chléb[2] a dodávat chléb do Prahy a do Liberce, týdně 300-400 centů[3]. Společnost měla v úmyslu u pekárny postavit i parní mlýn, kde mínila semlít až 500 korců týdně, díky čemuž by se mohly obnovit obilní trhy v Kuklenách. 20. března téhož roku byl ve schůzi obecního zastupitelstva zamítnut odprodej pozemku u kovárny Hendrychovi a pronajat byl kováři Chalupovi[4].

10. května 1873 zažádala společnost Jan Hendrych a spol. o povolení k postavení pekárny na chléb. V hostinci se ujednalo, aby některé hospodyně upekly chléb na zkoušku a která jej nejlépe upeče, té že se pečení svěří; nebylo však dohody, a tak byl chléb pečen pekařem. Pekárna byla povolena 10. května v čp. 59[5], které Hendrych koupil od Jana Šejvla 1. května 1873. 30. června 1873 bylo společnosti uděleno povolení ke stavbě pekárny v zahradě výše jmenovaného domu.

Následujícího roku žádal Hendrych, aby se nájemníci z čp. 59 vystěhovali. Představenstvo obce však odpovědělo, že až 1. května 1874. Ale Hendrych dal nájemníkům náhradu za vystěhování[6]. Později podnik zanikl[7].

18. ledna 1878 zakoupila obec ve 2. exekuční dražbě usedlost čp. 59 se zahrádkou pod 1 korec 2 věrtele za nejvyšší podání 4191 zl.[8] Na pekárně vázly dluhy: hradecké spořitelny 2500 zl., Záložního úvěrního ústavu v Hradci Králové 269,91 zl., rodiny Ludvíkovy 220 zl., jiné pohledávky 222 zl., takže Hendrychovi zbylo 780 zl. Následně 5. února bylo rozhodnuto o vypsání konkursu na pronájem bývalé pekárny a v červnu 1878 byla pronajmuta za roční plat 250 zl. na 6 let Antonínu Srdínkovi. 13. července téhož roku vydal okresní soud vydražený domek čp. 59 obci. Později byl v domě zřízen chudobinec.