Jan Florian (lékař)
Jan Florian (24. listopadu 1897 Brno[1] – 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český lékař, univerzitní profesor, příležitostný básník, popravený za účast v odboji proti nacistům.
Prof. MUDr. Jan Florian | |
---|---|
Narození | 24. listopadu 1897 Rakousko-Uhersko Brno |
Úmrtí | 7. května 1942 (ve věku 44 let) Rakousko Koncentrační tábor Mauthausen |
Bydliště | Brno |
Národnost | česká |
Alma mater | Masarykova univerzita Univerzitní kolej v Londýně |
Povolání | profesor histologie a embryologie |
Zaměstnavatelé | Masarykova univerzita Univerzita Komenského v Bratislavě |
Funkce | děkan (Lékařská fakulta Masarykovy univerzity; 1939) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Mládí a studia
Narodil se v rodině hospodářského kontrolora (na panství hraběte Mitrovského v Sokolnicích) Valentina Floriana (1854–??) a jeho manželky Antonie, rozené Padevítkové (1872–??).[1]
Maturoval na Prvním českém gymnasiu státním v Brně, poté v letech 1919–1925 vystudoval lékařskou fakultu Masarykovy univerzity. Již za studií vypomáhal na Ústavu histologie, kam po studiích nastoupil a v roce 1928 se zde habilitoval.
Vědecká kariéra
V roce 1933 se na Masarykově univerzitě stal mimořádným profesorem. V letech 1933–1935 působil v Bratislavě jako mimořádný profesor histologie a embryologie na lékařské fakultě Univerzity Komenského a přednosta histologicko–embryologického ústavu. Po návratu do Brna se zde stal přednostou histologicko–embryologického ústavu Masarykovy univerzity.[2] Řádným profesorem se na Masarykově univerzitě stal v roce 1937.
Po odborné stránce vyniknul jako embryolog s mezinárodní reputací. V odborných kruzích se proslavil podrobným studiem časného vývoje člověka a vytvořením sbírky mladých lidských zárodků o stáří 13–18 dnů, kterou podrobně popsal a doložil mikrofotografickou dokumentací a modely.[3]
Německá okupace
Bezprostředně po zřízení Protektorátu Čechy a Morava do protinacistického odboje v organizaci Obrana národa. Jako jediný z akademických funkcionářů protestoval proti uzavření českých vysokých škol po událostech 17. listopadu 1939, které označil za „...bezprecedentní likvidační akt namířený proti české inteligenci“. Po rozbití Obrany národa v únoru 1940, kdy ještě unikl zatýkání, se Jan Florian zapojil do odbojové organizace Moravská pětka.[3]
Ještě v květnu 1941 ocenily Lidové noviny odbornou úvahu Jana Floriana v časopise Věda a život o buněčné teorii.[4] Bezprostředně po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy[p 1] byl Jan Florian 1. října 1941 zatčen. Po zatčení odmítl nabídky na spolupráci s německými vědci, odsouzen k smrti byl 13. ledna a popraven 7. května 1942.[3]
Akademické funkce
Byl posledním předválečným děkanem lékařské fakulty Masarykovy univerzity.[3]
Dílo
Jan Florian publikoval nejen odborné práce, ale i verše. Byl členem Moravského kola spisovatelů.
Z odborných společností byl členem Československé biologické společnosti, Moravské přírodovědecké společnosti, Přírodovědeckého klubu v Brně, Učené společnosti Šafaříkovy, L´association des anatomistes (Anatomischer Gesellschaft), Československé národní rady badatelské.[6]
Odborné práce (knižní vydání)
- Uspořádání částic v hladkém svalu cév pupečního provazce (Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1923)
- Grafická rekonstrukce velmi mladých lidských zárodků =(Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1928)
- Vývoj primitivního proužku, kloakové membrány a allantoidy u člověka (spolu s O. Volkerem; Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1928)
- Průběh roviny řezu u některých dosud popsaných mladých lidských zárodků (Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1930)
- Vývoj stvolu a rozšiřování amniové dutiny do tkáně stvolu u mladých lidských zárodků (Brno, Lékařská fakulta Masarykovy university, 1930)
- Embryologie (autor první části Dr. Jan Florian, druhé části Dr. Zdeněk Frankenberger; V Praze, Melantrich, 1936)
- Od prvoka k člověku (V Praze, Česká grafická Unie, 1939)
Ostatní
- Písně filosofické (V Brně, Moravské kolo spisovatelů, 1941)
Posmrtné připomínky
- Jméno Jana Floriana je uvedeno na pamětní desce umučených brněnských vědců a učitelů vysokých škol v bývalém koncentračním táboře Mauthausen a na desce obětí nacistické okupace ve foyeru budovy Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
- Florianova ulice je v Brně, Králově Poli
Odkazy
Poznámky
- Dne 27. září 1941 přiletěl Heydrich do Prahy a den nato se oficiálně stal zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava.
Reference
- Matrika narozených, Brno, sv. Tomáš, 1895-1898, snímek 221, Záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2019-12-05]. Dostupné online.
- K povolání prof. dra Jana Floriana do Brna. Moravská orlice. 26. 8. 1934. Dostupné online.
- ČECH, S. 70 let od popravy profesora Jana Floriana. Universitas (revue MU). Čís. 2/2012, s. 61–63. Dostupné online.
- Naši teoretičtí biologové při práci. Lidové noviny. 24. 5. 1941, s. 7. Dostupné online.
- Matrika oddaných, Brno-Zábrdovice 1920-1928, snímek 179 [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2019-12-05]. Dostupné online.
- LIN. Internetová encyklopedie dějin Brna: Jan Florian [online]. [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Florian (lékař)