Jan Bělík z Kornic

Jan Bělik pocházel ze slezského šlechtického rodu pánu z Kornic, který měl původ Ratibořského knížectví. Linie rodu Bělik z Kornic, ze které pochází Jan, byla původem převážně z Těšínského knížectví . V roce 1434 koupil Jan spolu se svými bratry Sobkem a Matějem Strzebowitz (dnes Třebovice ) u Ostravy. Jan Bělik se oženil s Alžbětou Pankrácovou ze Svatého Mikuláše. Po její smrti se usadil v Opavském knížectví. Podruhé se oženil s Kateřinou z Kravař, která do manželství přinesla Velké Hoštice. Manželce Kateřině nechal přepsat věno panství Bohumín.[1] Poté, co uherský král Matiáš Korvín napadl Slezská knížectví včetně toho, že si některé přivlastnil, byl Jan Bělík v roce 1477 pověřen správou Kozelského knížectví. Uherský král Matiáš Korvín jej jmenoval v roce 1481 hejtmanem Horního Slezska. V Kozlí nechal zbudovat kamenný hrad. V roce 1482 získal polovinu Hlivického knížectví, které byl nucen Jan IV. prodat Matyášovi Korvínovi. Se synem Václavem Bělíkem z Kornic koupili Horní Kozmice u Hlučína, taktéž se stal správcem Hlučína. V roce 1487 zadržoval Jana II. Opolského a Mikuláše II. Opolského, byli propuštěni až poté co vzdali hold uherskému králi a zaplatili 30.000 zlatých. Po smrti uherského krále byl zajat českým králem Vladislavem Jagellonským, byl nucen se vzdát veškerého majetku.