Jan Šmarda (botanik)

Jan Šmarda (27. prosince 1904 Třebíč7. prosince 1968 Brno) byl český botanik. Jeho bratrem byl mykolog František Šmarda. Po Janu a Františku Šmardových je pojmenována ulice bratří Šmardů v Brně-Líšni. Jeho synovcem byl Ivan Blatný.[2]

doc. RNDr. Jan Šmarda
Narození27. prosince 1904
Třebíč
Úmrtí7. prosince 1968 (ve věku 63 let)
Brno
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materPřírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (do 1938)
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (1933–1938)
Povoláníbotanik
ZaměstnavateléMoravské zemské muzeum (1945–1952)
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (1947–1961)
Československá akademie věd (1955–1968)
DětiJan Šmarda
PříbuzníFrantišek Šmarda[1] (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Po Janu Šmardovi je pojmenována Cena Jana Šmardy "za ochranu přírody a domoviny na Moravě a ve Slezsku", která je udělována od roku 1995 Regionálním sdružením Českého svazu ochránců přírody v Brně.

Jeho synem je prof. MUDr. Jan Šmarda, DrSc. (* 29. srpna 1930 Brno), mikrobiolog, popularizátor vědy a umění a vysokoškolský pedagog.[3]

Biografie

Jeho otcem byl železniční dělník, celkem se narodili čtyři děti, všichni synové, František, Jan, Jaroslav a Bohumil, rodina se následně přestěhovala do Kuřimi. Mezi lety 1910 a 1919 vystudoval základní školu a mezi lety 1919 a 1923 vystudoval učitelský ústav v Brně. Po skončení studia nastoupil na pozici učitele v malých venkovských školách v okrese Tišnov. Posléze nastoupil na základní vojenskou službu a v roce 1927 si rozšířil kvalifikaci a nastoupil na měšťanku v Drásově a v roce 1928 pak na měšťanku v Tišnově. Během studia v Brně se seznámil s budoucí manželkou Hedvikou Blatnou, kterou si roku 1928 vzal a roku 1930 se jim narodil syn Jan a roku 1933 druhý syn Jiří.[2]

Posléze v roce 1933 odmaturoval na reálce v Novém Městě na Moravě a mezi lety 1933 a 1938 dálkově vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity, kde získal doktorát přírodních věd.[4] V letech 1946 (docent rostlinné geografie a rostlinné sociologie) a 1952 (docent soustavné botaniky) se stal na téže fakultě docentem, v roce 1946 začal také působit jako externí asistent na fakultě a od roku 1952 pak jako asistent. Po roce 1945 nastoupil do Moravského zemského muzea v Brně, kde mezi roky 1949 a 1952 působil jako ředitel.[2] Mezi lety 1946 a 1961 působil také na Přírodovědecké fakultě a od roku 1955 do roku 1961 pak působil v brněnském oddělení Geobotanické laboratoře ČSAV. Pracoval také jako ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty MU a to mezi lety 1954 a 1955 a posléze také mezi lety 1958 a 1961.[2] V roce 1930 vstoupil do České socialistické strany, ale po roce 1948 po sloučení s komunistickou stranou v roce 1954 vystoupil ze strany. V roce 1955 mu nebylo umožněno být jmenován profesorem a v roce 1961 byl z politických důvodů propuštěn z univerzity.[2] Mezi lety 1962 a 1968 působil v kabinetu geomorfologie ČSAV.[5][6] Zemřel na mrtvici v roce 1968.[2]

Dílo

Věnoval se primárně teplomilné flóře, napsal mimo jiné brožuru Tišnovsko – vlastivědné poměry okresu. Napsal celkem přibližně 350 článků a 6 monografií.[4][7] Zabýval se primárně Belanskými Tatrami.[4] Jeho primárním oborem zájmu byla bryologie, rostlinná sociologie, geobotanika a ekologie.[2]

Stal se zakladatelem Podhoráckého muzea a iniciátorem prohlášení Květnice za přírodní rezervaci.[5]

V roce 1966 obdržel Čestnou medaili Gregora Mendela a čestné uznání Ministerstva školství a kultury. Chráněná oblast Moravský kras pojmenovala část stezky v oblasti jako Cesta Jana Šmardy.[2]

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online. [cit. 2019-11-29]
  2. ŠMARDA, Jan. Assoc. Prof. RNDr. Jan Šmarda (1904-1968). Folia Mendeliana. 2008, čís. 1, s. 118–123.
  3. ŠMARDA, Jan. Léta mého dětství v Tišnově: 1930–1946. Universitas. 2016, roč. 49, čís. 1, s. 65.
  4. RESNER, Vladimír. Za docentem dr. Janem Šmardou. Živa. 5. 1969, roč. 17, čís. 3, s. 100.
  5. Doc. RNDr. Jan Šmarda [online]. Tišnov: Město Tišnov, 2015-03-16 [cit. 2018-07-14]. Dostupné online.
  6. Významní přírodovědci Třebíčska [online]. Třebíč: Město Třebíč [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
  7. CHMEL, Zdeněk. Galerie brněnských osobností / 4 S - T.. Vyd. 1. vyd. Brno: Vyd. Ante 154 s. Dostupné online. ISBN 80-7323-103-4, ISBN 978-80-7323-103-3. OCLC 220155226 S. 67–69.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.