James Herriot

Narodil se 3. října 1916 v anglickém městě Sunderland. Rodiče, James a Hannah se brzy po svatbě přestěhovali do Glasgow ve Skotsku, kde James pracoval ve výrobně lodí a hrál na klavír v místním kině, zatímco Hannah byla švadlenou a zpěvačkou. V konečné fázi těhotenství odjela Hannah zpět do Sunderlandu, kde porodila a o tři týdny později se vrátila zpět do Glasgow. James chodil na základní školu v Yokeru a poté na střední školu v Glasgow.

V roce 1939 ve svých 23 letech úspěšně ukončil studia na veterinární škole v Glasgowě a stal se zvěrolékařem. V lednu roku 1940 krátce pracoval ve veterinární praxi v Sunderlandu, pak se v červnu přestěhoval do města Thirsk v hrabství Yorkshire blízko národního parku North York Moors, kde byl až do konce života zaměstnán v soukromé veterinární ordinaci. 5. listopadu 1941 se oženil s Joan Catherine Anderson Danburyovou. Společně vychovali dvě děti, Jamese Alexandra (narozen 1943), který se později také stal veterinářem a partnerem téže ordinace. Jejich dcera Rosemary (narozena 1947) vystudovala medicínu a stala se lékařkou.

V roce 1942 sloužil u Royal Air Force. Během té doby se jeho manželka odstěhovala zpět do domu svých rodičů. Po skončení služby u RAF se k nim přistěhoval také. Zde zůstali až do roku 1946 a poté se přestěhovali zpět do Kirgate 23. V roce 1953 společně koupili dům v ulici Topcliffe Road v Thirsku. Z původní ordinace je dnes muzeum „Svět Jamese Herriota“, zatímco dům v Topcliffe Road je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Později se přestěhovali do 6 kilometrů vzdálené vesnice Thirlby, kde Wight žil až do konce života.

Snil o psaní knih po celý život, ale vzhledem k jeho povolání, časovému vytížení a rodině se mu tento záměr nedařilo uskutečnit. Až v roce 1966 v padesáti letech začal psát díky nátlaku manželky. Po několika odmítnutých rukopisech, které se týkaly fotbalu a jiných témat, se zaměřil na oblast, kterou znal nejlépe. V roce 1966 napsal první knihu Zvěrolékař na blatech, která se brzy stala hitem a zároveň základem jeho série knih o práci veterináře a o působení v Royal Air Force během druhé světové války. Vzhledem k zákonu, který zakazoval veterinářům reklamu, musel pro svou tvorbu používat pseudonym. Rozhodl se vystupovat pod jménem James Herriot poté, co se inspiroval skotským brankářem, který exceloval ve fotbalovém zápase mezi Manchester United a Birmingham City F.C.. Soubor povídek Zvěrolékař na blatech byl poprvé vydán ve Spojeném království roku 1970 nakladatelstvím Michaela Josepha. O dva roky později byl vydán další soubor povídek To by se zvěrolékaři stát nemělo. Ze začátku se povídky neprodávaly moc dobře, ale brzy se vše obrátilo k lepšímu díky Thomasu McCormackovi z newyorského nakladatelství St.Martin, který se rozhodl vydat soubory jako jedinou knihu. Výsledkem byla kniha pod názvem All Creatures Great and Small (1978, v ČR nebyla vydána), která se doslova přes noc stala trhákem. Následovala četná pokračování, filmy, a velmi úspěšná televizní adaptace.

V roce 1991 mu byla zjištěna rakovina prostaty. Podstoupil četné léčebné procedury, ale nakonec zemřel 23. února 1995 ve věku 78 let ve svém domě v Thirlby. 29. června 2009 byl po něm pojmenován vlak jezdící ze Sunderlandu do Londýna. Obřad byl zorganizován jeho dcerou Rosie a synem Jamesem.

Město Darrowby, jak ve svých knihách nazývá své působiště, je inspirováno městy Thirsk a Sowerby. Také přejmenoval Donalda Sinclaira a jeho bratra Briana Sinclaira jako Sigfrieda a Tristana.

Jeho knihy jsou autobiografické pouze z části. Proto by postavy a příběhy neměly být považovány za zcela skutečné. Vzhledem k tomu můžeme jeho tvorbu považovat za fikci. Dokonce i skutečné příběhy a postavy byly převyprávěny tak, že chronologicky neodpovídají jeho životu. Syn James v biografii o svém otci uvádí, že mnoho povídek bylo umístěno do doby 30. a 40. let, ale ve skutečnosti se odehrály až o 20 či 30 let později.

Z historického hlediska povídky napomáhají dokumentaci vývoje zvěrolékařství v minulém století: zemědělství se přesouvalo od tradičního používání tažných zvířat (v Anglii zejména koní) k mechanizaci a medicína se právě zabývala objevováním antibiotik a jiných látek, které nahradily mnoho stále ještě používaných zastaralých farmaceutických výrobků. Tyto a jiné sociologické faktory během 20. století velmi ovlivnily a zlepšily zvěrolékařství: na začátku minulého století trávili zvěrolékaři všechen čas ošetřováním dobytka, ovcí, koní a jiných hospodářských zvířat. Na konci tisíciletí se většina veterinářských praxí zabývá hlavně, nebo pouze, ošetřováním malých zvířat, např. psů, koček a jiných domácích mazlíčků. Ve svých povídkách občas vystupuje z role vypravěče a vysvětluje, jak primitivní bylo soudobé zvěrolékařství. Některé příběhy uvádějí tehdy novátorské léčebné postupy, např. hysterektomii kočky nebo jeho první provedený císařský řez, který málem skončil katastrofou.

Na jeho knihy je často odkazováno jako na „zvířecí příběhy“ (on sám je nazýval jako své malinké „psí a kočičí povídky“), protože pojednávaly zejména o životě venkovského zvěrolékaře, v jehož životě hrají zvířata klíčovou roli. Existuje jen málo povídek, které se netýkají zvířat (zejména příběhy, kde popisuje vztah s Helen), ale je možno tvrdit, že obecným tématem povídek je venkov v Yorkshire, jehož obyvatelé a zvířata dávají povídkám výrazné a nevšední vlastnosti.

Knihy posloužily jako předlohy pro dva filmy a televizní program společnosti BBC se stejným názvem All Creatures Great and Small.

V roce jeho smrti byl publikován výběr Reader's Digest (96. díl, 1973 #5), který se díky otištění All Creatures Great And Small stal nejpopulárnějším dílem v historii Reader's Digest. Poslední Wightova kniha Zvěrolékař a jeho přátelé se ihned dostala na seznam deseti britských top bestsellerů a již v prvním vydání bylo v USA vytištěno na 865 000 kopií.

Jeho sláva významně podpořila turistický ruch města Thirsk. Ve spojitosti s ním v tomto městě dodnes funguje muzeum „Svět Jamese Herriota" (nachází se v ulici Kirkgate 23, kde byla původní praxe) a hostinec „Darrowby Fayre“. Velmi též zpopularizoval profesi veterináře a obrátil k ní pozornost mnoha svých čtenářů.[1]

Muzeum Jamese Herriota v Thirsku

Knihy pro dospělé

• Zvěrolékař na blatech (1970) v anglickém originále "If Only They Could Talk"
• To by se zvěrolékaři stát nemělo (1972) v anglickém originále "It Shouldn't Happen to a Vet"
• Zvěrolékař má namále (1973) v anglickém originále "Let Sleeping Vets Lie"
• Zvěrolékař v chomoutu (1974) v anglickém originále "Vet in Harness"
• Zvěrolékař jde do boje (1976) v anglickém originále "Vets Might Fly"
• Zvěrolékař v povětří (1977) v anglickém originále "Vet in a Spin"
• James Herriot's Yorkshire (1979)
• Zvěrolékař opět v jednom kole (1981) v anglickém originále "The Lord God Made Them All"
• Zvěrolékař a jeho přátelé (1992) v anglickém originále "Every Living Thing"
• Zvěrolékař a kočičí historky nebo Moje nejmilejší kočičí historky (1994) v anglickém originále "James Herriot's Cat Stories"
• Zvěrolékař a psí historky nebo Moje nejmilejší psí historky (1995) v anglickém originále "James Herriot's Favourite Dog Stories"
• James Herriot's Animal Stories
• Zvěrolékař mezi nebem a zemí

Omnibus vydání

• All Creatures Great and Small (1972) (zahrnující Zvěrolékař na blatech a To by se zvěrolékaři stát nemělo)
• Když se zvěrolékař ožení (1974) (zahrnující Zvěrolékař má namále a Zvěrolékař v chomoutu) v anglickém originále "All Things Bright and Beautiful"
• Zvěrolékař mezi nebem a zemí (1977) (zahrnující Zvěrolékař jde do boje a Zvěrolékař v povětří) v anglickém originále "All Things Wise and Wonderful"

Knihy pro děti

• Only One Woof
• Moses the Kitten
• The Christmas Day Kitten
• Oscar, Cat-About-Town
• Smudge, the Little Lost Lamb
• The Market Square Dog
• Blossom Comes Home
• Bonny's Big Day
• James Herriot's Treasury for Children