James Hansen

James E. Hansen (James Edward "Jim" Hansen; * 29. března 1941 v Denison, Iowa) je americký badatel v oboru věd o klimatu. Od roku 1981 do roku 2013 byl ředitelem Goddardova institutu pro kosmický výzkum (GISS) NASA. Je mimořádným profesorem na Earth Institute Kolumbijské university, kde vede program Climate Science, Awareness and Solutions (Klimatická věda, povědomí a řešení)[1]. Známým se Hansen stal zejména v 80. letech jako jeden z prvních vědců, který vytrvale varoval před nebezpečím globálního oteplování. Své působení v NASA skončil v dubnu 2013, aby se nadále zasazoval především na politické a právní úrovni za snížení emisí skleníkových plynů.[2][3]

James Hansen
Narození29. března 1941 (81 let)
Denison
Alma materIowská univerzita
Povolánífyzik, vysokoškolský učitel, astrofyzik a ochránce životního prostředí
ZaměstnavateléGoddardův institut pro kosmický výzkum (1981–2013)
Kolumbijská univerzita (od 2003)
OceněníHeinz Award (2001)
Roger Revelle Medal (2001)
Duke of Edinburgh Conservation Award (2006)
AAAS Award for Scientific Freedom and Responsibility (2007)
Szilardova cena (2007)
… více na Wikidatech
Webwww.columbia.edu/~jeh1/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
James E. Hansen (2009)

Vzdělání

V roce 1963 byl Hansenovi udělen titul bakalář s vyznamenáním z fyziky a matematiky na University of Iowa, jeho učitelem byl James Van Allen. V roce 1965 absolvoval magisterským titulem z astronomie a v roce 1967 získal na téže univerzitě doktorát. V letech 1965 a 1966 byl hostujícím studentem na astrofyzikálním ústavu na Univerzitě v Kjótu.[4]  

Výzkum

Jako vysokoškolského studenta v Iowě Hansena velmi inspiroval výzkum vesmíru, který vedl Van Allen. O deset let později se zaměřil na planetární výzkum, což zahrnovalo porozumění možné změně klimatu v důsledku lidského vlivu na složení zemské atmosféry.

Jedno z těžišť Hansenovy práce byl zářivý transport[ujasnit] v planetárních atmosférách, a to zejména interpretace družicových dat týkajících se zemské atmosféry a povrchu. Tyto údaje, jsou-li správně analyzovány, jsou účinným způsobem sledování globální změny životního prostředí na Zemi.

Dále se zabýval vývojem a aplikací numerických klimatických modelů pro lepší pochopení současného klimatu a možných dopadů globálního oteplování.

V roce 1981 James Hansen zveřejnil vlivnou studii, ve které se zaměřil na dopady zvýšení atmosférické koncentrace oxidu uhličitého, způsobeného lidstvem, které lze očekávat v následujících desetiletích.[5] Z porovnání jeho tehdejších popisů s dnešními pozorováními vyplývá:[6]

  • Hansen očekával, že se globální teplotní odchylka v 90. letech zvýší natolik, že se jasně odliší od přírodního šumu naměřených dat. Již ve druhé hodnotící zprávě IPCC z roku 1995 lze poprvé číst, že existují zřejmé doklady, že člověk ovlivňuje klima.
  • Očekával za období 1980 až 2010 oteplení o 0,28 K až 0,45 K, což je mírně pod pozorovaným oteplením o 0,48 K.
  • Očekával, že se v oblastech severní Ameriky a Asie objeví výrazná sucha. V porovnání s předchozími suchými obdobími se v Kalifornii již několik let vyskytují naprosto extrémní sucha.
  • Kromě toho očekával postupný rozpad ledového příkrovu v Západní Antarktidě. Již od začátku 21. století se rozpadají ledové šelfy a zrychluje tok ledu ledovci a ledovými proudy do oceánu (první pozorování se týkalo ledového šelfu Larsen).[7]
  • Jeho očekávání otevření Severozápadního průjezdu se také naplnilo, poprvé v roce 2007.
Modely Hansena et al. z roku 1988.

V roce 1988 Hansen publikoval model, který měl 3 scénáře. Avšak nejoptimističtější scénář C nejvíce odpovídá později naměřeným datům. Tento scénář však počítal s tím, že od roku 2000 neporoste koncentrace oxidu uhličitého.[8] To ukazuje na nadhodnocování oteplování i v tomto jeho modelu, protože koncentrace oxidu uhličitého rostla.

Ve studii z roku 2008 Hansen prohlásil, že má-li být zabráněno oteplení přes 2 K a zvratům globálního klimatického systému s nevratnými důsledky, obsah oxidu uhličitého v zemské atmosféře nesmí přesahovat hodnotu 350 částic na milion (ppm).[9][10]. Již od začátku roku 2016 je globální koncentrace vyšší než 400 ppm a dále stoupá , velmi přesáhla Hansenem uváděnou hranici.

V roce 2016 vyšla práce týmu 19 vědců, který vedl, rozebírající důsledky tvorby vrstvy chladné sladké vody na povrchu oceánů, která se vytváří v důsledku tání ledových příkrovů. Mezi tyto důsledky patří zrychlené tání ledu odspodu vlivem zvýšené teploty vody ve stometrových hloubkách, následný rychlejší postup ledu z pevniny do moře a tedy zvyšování mořské hladiny; vlivem vyššího rozdílu tepot mezi tropickými a mírnými šířkami vznikají také nebývale silné bouře .[11] Hansen shrnuje poučení z tého práce v krátkém videu.[12]

Politické aktivity
Zatčení Hansena při demonstraci u Bílého domu v roce 2011

23. června 1988 vystoupil před Výborem pro energii a přírodní zdroje amerického Senátu a prohlásil, že globální oteplování je „na 99 procent“ způsobeno nikoliv přirozenými výkyvy, ale člověkem uvolněnými skleníkovými plyny .[13][14]

Hansen nařkl vládu prezidenta George W. Bushe a jím instalované hlavy NASA Seana O'Keefa z opakovaných pokusů ovlivnit jeho veřejné názory na příčiny vzniku globálního oteplování. Podle Hansena byli zaměstnanci NASA v oblasti public relations instruováni, aby jeho komentáře a rozhovory přezkoumávali, a Bushova administrativa tiskové zprávy související s klimatem dodatečně upravovala, aby se globální oteplování jevilo méně hrozivé.[15][16][17][18] Jeho situace mu nedovolovala svobodně promluvit, aniž by potom nenásledovala protiakce jiných státních zaměstnanců. V jednom z jeho veřejných vystoupení, vysílaném televizní stanicí CBS, řekl: „Za své více než tři desítky let ve státní službě jsem nikdy nezažil takové restrikce při komunikaci vědců s veřejností.“

Hansen se angažuje mimo jiné také v aktivitách proti těžbě uhlí metodou odstraňování vrcholků hor v Raleigh County v Západní Virginii a byl přitom i několikrát zatčen.[19]

V roce 2008 požadoval obžalování manažerů ropných a těžebních společností, včetně ředitelů ExxonMobil a Peabody Energy, pro „velezradu proti člověku a přírodě“. Bojovali proti učení o globálním oteplování podobně, jako se tabákový průmysl snažil utajit a popírat vztah kouření a rakoviny.[20][21]

V únoru 2012 přednesl projev na TEDkonferenci.[22][23]

Hansen je velvyslancem organizace pro ochranu klimatu 350.org,[24] , jejíž jméno se odvozuje od jeho studie ohledně „bezpečného limitu“ obsahu CO2 v atmosféře. K dosažení tohoto cíle podporuje zavedení systému Poplatků a dividend pro snížení emisí CO2.[25]

V roce 2013 Hansen v otevřeném dopise, spolu s kolegy (Ken Caldeira, Kerry Emanuel a Tom Wigley), vyzval "k renesanci jaderné energie"[26], jelikož odpor vůči jaderným elektrárnám ohrožuje boj proti změně klimatu. Vědci apelovali na politiky a organizace ochránců životního prostředí po celém světě, aby se zasazovali o rozvoj bezpečné jaderné energetiky. "Není realistický způsob, jak stabilizovat klima bez významného podílu jaderné energie." píší vědci v dopise. Rizika jaderné energie jsou totiž "řádově nižší" než nebezpečí vyplývající z použití fosilních paliv. V diskusi o budoucnosti energetické politiky by měly rozhodovat fakta, ne emoce, apelují Hansen a jeho kolegové. Ve studii z roku 2013 srovnávají rizika jaderných a fosilních paliv a vyslovují se pro jadernou energii oproti  fosilní, jelikož jde o technologie s výrazně nižším rizikem a emisemi.[27]

James Hansen se připojil jako spolužalobce v procesu proti Spojeným státům americkým,[28] zastoupených jejich prezidentem, který započala skupina 21 dětí a mladých lidí v roce 2015 (hovorově Climate Kids ("Děti klimatu")).[29] Skupinu zastupuje spoluzakladatelka nevládní organizace Our Children's Trust Julia Olson. V listopadu 2016 potvrdil okresní soud v Eugene (Oregon), že mladí lidé mají Ústavou garantované právo na stabilní klimatický systém se zdravým, svobodným a prosperujícím životem pro sebe a své potomky a připustil tak stížnost formálně. Hlavní líčení má začít v únoru 2018.[30]

Na konci roku 2017 vystoupil na klimatické konferenci COP23 v Bonnu s přednáškou pod názvem "Vědecká zdrženlivost, hrozba pro lidstvo a přírodu"[31]. V rámci té varoval o nutné potřebě udržet globální oteplování pod 1,5 °C. Dle jeho slov nemáme desítky let na nalezení správné odpovědi, vědci by měli opustit svou čistě informační roli a začít na problém nahlížet komplexně. Jelikož teplota země od roku 1970 stoupá lineárně[32], je potřeba rapidně snížit emise. Začátkem řešení je podle Hansena navýšení ceny fosilních paliv o to, co stojí naší společnost (znečištění ovzduší, znečištění vody, klimatická změna, ...). Teprve pak můžeme začít s alternativy obnovitelné energie. Přiznává, že lidstvo je závislé na energiích, kritizuje však, že jsou upřednostňovány ekonomické zájmy před dlouhodobými aspekty - klimatickou újmu neplatí firmy s fosilními palivy.

Vyznamenání a ocenění

Hansen byl v roce 1995 zvolen do Národní Akademie Věd. V roce 2001 získal prestižní Heinzovu environmentální cenu za svůj výzkum změny klimatu a v témže roce byl poctěn Americkou Geofyzikální Unií vyznamenáním Roger Revell Medal. V roce 2007 mu byla udělena Dan David Prize dotovaná milionem dolarů a Szilardova cena Americké Fyzikální Společnosti (APS).

V roce 2013 byla Hansenovi propůjčena Ridenhouerova cena za odvahu  jako uznání za to, že "odvážně a asertivně vyjadřuje pravdu o klimatické změně, a to i v době, když se ho Bushova administrativa snažila jako ředitele Goddardova institutu pro studium vesmíru umlčet a potrestat."[33]

Kritika

V době, kdy Hansen vedl GISS, upravoval údajně tento institut nejvíce data teplot,[34] což bylo později mnohokrát vyvráceno.[35][36][37] Za jeho aktivismus a údajné nadhodnocování růstu teplot ho kritizoval fyzik Freeman Dyson.[38]

Klimatologové Hansena kritizují za publikace bez peer review, extrémní tvrzení či terminologii.[39] Hansen uváděl, že se skleníkový efekt může vymknout kontrole ("runaway").[40] I když původně IPCC tvrdil, že pravděpodobnost tohoto jevu je minimální: „a runaway greenhouse effect — analogous to that of Venus — appears to have virtually no chance of being induced by anthropogenic activities.“,[41] novější výzkumy mu dávají stále více za pravdu, když mluví o tzv. bodech zlomu.[42][43]

Vybrané publikace
  • s Taro Takahashim (editoři): Climate Processes and Climate Sensitivity. American Geophysical Union, 1984, ISBN 0875904041
  • s Mannavou V. K. Sivakumarem (editoři): Climate prediction and agriculture: Advances and Challenges. Springer, 2007, ISBN 3540446508
  • Target Atmospheric CO2: Where Should Humanity Aim? – Dr. James Hansen et al. Februar 2008 (PDF-Datei; 4,2 MB)
  • Storms of My Grandchildren: The Truth about the Coming Climate Catastrophe and Our Last Chance to Save Humanity. Bloomsbury, 2009, ISBN 978-1608192007

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku James E. Hansen na německé Wikipedii.

  1. Stránka programu Klimatická věda, povědomí a řešení, http://csas.ei.columbia.edu/ Archivováno 28. 7. 2014 na Wayback Machine
  2. Justin Gillis: Climate Maverick to Quit NASA. In: The New York Times. 1. April 2013; abgerufen am 20. Mai 2013. 
  3. Christoph Seidler: Klimaforscher James Hansen: Die Nervensäge.
  4. Vlastní životopis Jamese Hansena, http://www.columbia.edu/~jeh1/hansencv_201708.pdf Archivováno 16. 6. 2020 na Wayback Machine
  5. J. Hansen, D. Johnson, A. Lacis, S. Lebedeff, P. Lee, D. Rind, G. Russell: Climate Impact of Increasing Atmospheric Carbon Dioxide. Archivováno 3. 1. 2017 na Wayback Machine In: Science. 213, Nr. 4511, 28. August 1981, S. 957. doi:10.1126/science.213.4511.957.
  6. Stefan Rahmstorf, Grant Foster, Anny Cazenave. Comparing climate projections to observations up to 2011. Environmental Research Letters. 2012, s. 044035. Dostupné online. DOI 10.1088/1748-9326/7/4/044035. (anglicky)
  7. NASA larsen b ice shelf nearing its final act
  8. https://pubs.giss.nasa.gov/docs/1988/1988_Hansen_ha02700w.pdf - Global climate changes as forecast by Goddard Institute for Space Studies three-dimensional model
  9. Target Atmospheric CO2: Where Should Humanity Aim?
  10. “Fact sheet: The need for mitigation.
  11. HANSEN, J.; SATO, M.; HEARTY, P. Ice melt, sea level rise and superstorms: evidence from paleoclimate data, climate modeling, and modern observations that 2 °C global warming could be dangerous. Atmos. Chem. Phys.. 2016-03-22, roč. 16, čís. 6, s. 3761–3812. Dostupné online [cit. 2018-01-03]. ISSN 1680-7324. DOI 10.5194/acp-16-3761-2016.
  12. CLIMATE SCIENCE, AWARENESS AND SOLUTIONS. Ice Melt, Sea Level Rise and Superstorms Video Abstract. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  13. Philip Shabecoff: Global Warming Has Begun, Expert Tells Senate.
  14. Ed Pilkington: Put oil firm chiefs on trial, says leading climate change scientist. In: The Guardian. 23. Juni 2008; abgerufen am 20. Mai 2013 (mit Faksimile von Hansens Statement als PDF; 4,038 MB). 
  15. Juliet Eilperin: Putting Some Heat on Bush.
  16. Andrew C. Revkin: Climate Expert Says NASA Tried to Silence Him.
  17. Klimawandel: US-Regierung soll Nasa-Experten zensiert haben.
  18. Rewriting The Science Archivováno 19. 6. 2011 na Wayback Machine.
  19. Scott Finn: Hannah, Hansen arrested in mountaintop removal protest. In: West Virginia Public Broadcasting. 23. Juni 2009; abgerufen am 20. Mai 2013. 
  20. James Hansen: Twenty years later: tipping points near on global warming. In: The Guardian. 23. Juni 2008; abgerufen am 20. Mai 2013: „In my opinion, these CEOs should be tried for high crimes against humanity and nature.“ 
  21. Clayton Sandell: Global Warming 20 Years Later. In: ABC News. 23. Juni 2008; abgerufen am 20. Mai 2013 (Video; 2:18 min). 
  22. James Hansen: Why I must speak out about climate change (Warum ich über den Klimawandel sprechen muss).
  23. Ben Lillie: Why I must speak out on climate change: James Hansen at TED2012.
  24. Die 350 Klimabotschafter Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine von 350.org
  25. www.theguardian.com. Dostupné online.
  26. Der Spiegel: Erderwärmung: Renommierte Klimaforscher fordern Renaissance der Kernkraft, 4.
  27. Pushker A. Kharecha & James E. Hansen. [s.l.]: [s.n.] DOI 10.1021/es3051197.
  28. deutschlandfunk.de, Das Feature, 28. September 2017, Harald Brandt: Die Ölindustrie auf der Anklagebank: Smoke and Fumes (Manuskript, PDF 192 KB, S. 9, 28. September 2017)
  29. ourchildrenstrust.org (28.
  30. deutschlandfunk.de, Das Feature, 28. September 2017, Harald Brandt: Die Ölindustrie auf der Anklagebank: Smoke and Fumes (Manuskript, PDF 192 KB, 28. September 2017)
  31. CLIMATE MATTERS. Scientific Reticence: A Threat to Humanity and Nature. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  32. Figures Used in "Global Temperature in 2017", http://www.columbia.edu/~mhs119/Temperature/Temp2017_figures/
  33. The Ridenhour Prizes: The Ridenhour Courage Prize 2013 – James Hansen. Archivováno 19. 5. 2013 na Wayback Machine Abgerufen am 20. Mai 2013: „Dr. James Hansen, the 2013 recipient of The Ridenhour Courage Prize, was recognized for bravely and urgently telling the truth about climate change, even when the Bush administration tried to silence and penalize him as director of the Goddard Institute for Space Studies.“ 
  34. http://www.osel.cz/5537-jak-stvorit-nejteplejsi-rok.html - Jak stvořit nejteplejší rok
  35. Explainer: How data adjustments affect global temperature records. Carbon Brief [online]. 2017-07-19 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
  36. No climate conspiracy: NOAA temperature adjustments bring data closer to pristine | Dana Nuccitelli. the Guardian [online]. 2016-02-08 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
  37. HANSEN, J. et al. Current GISS Global Surface Temperature Analysis. citeseerx.ist.psu.edu [online]. NASA, 2010 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online.
  38. http://www.nytimes.com/2009/03/29/magazine/29Dyson-t.html?pagewanted=2&sq=Freeman%20Dyson - The Civil Heretic
  39. https://www.columbiaspectator.com/news/2016/04/21/analysis-dramatic-climate-predictions-james-hansens-paper-drew-heavy-criticism/ - Analysis: Dramatic climate predictions in James Hansen's paper drew heavy criticism
  40. https://news.nationalgeographic.com/news/2013/13/130729-runaway-greenhouse-global-warming-venus-ocean-climate-science/ - Will Earth's Ocean Boil Away?
  41. https://web.archive.org/web/20181109070930/http://www.ipcc.ch/meetings/session31/inf3.pdf - Thirty-first Session of the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC), str. 90
  42. WHYTE, Kyle. Too late for indigenous climate justice: Ecological and relational tipping points. Wiley Interdisciplinary Reviews: Climate Change. 2020-01, roč. 11, čís. 1. Dostupné online [cit. 2021-01-19]. ISSN 1757-7780. DOI 10.1002/wcc.603. (anglicky)
  43. MARQUES, Luiz. Climate Feedbacks and Tipping Points. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-030-47526-0, ISBN 978-3-030-47527-7. DOI 10.1007/978-3-030-47527-7_8. S. 199–231. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-030-47527-7_8.

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.