James Butler, 2. vévoda z Ormonde

Narodil se v Dublinu jako nejstarší syn Thomase Butlera, hraběte z Ossory (1634–1680), po matce Amelii Nassau (1635–1684) byl vnukem prince Mořice Oranžského a vzdáleně spřízněn s Vilémem Oranžským. Po otci zdědil anglický peerský titul barona Butlera z Moore Park (1680), po babičce zdědil skotský titul barona Dingwalla (1684), v osmnácti letech byl již plukovníkem jezdectva. Studoval ve Francii a v Oxfordu, v roce 1688 zdědil titul vévody z Ormonde a podpořil Slavnou revoluci, téhož roku získal Podvazkový řád. Ve službách svého vzdáleného příbuzného Viléma Oranžského bojoval v Irsku, zúčastnil se bitvy u Boyne a v roce 1690 byl jmenován členem irské Tajné rady. Poté bojoval v devítileté válce, v roce 1694 dosáhl hodnosti generálporučíka a od roku 1696 byl členem anglické Tajné rady.

James Butler, 2. vévoda z Ormonde (cca 1700)

Znovu se uplatnil jako velitel za vlády královny Anny během války o španělské dědictví, významně přispěl k vítězství v zátoce Vigo (1702). V letech 1703–1707 a 1711–1713 byl místokrálem v Irsku, v roce 1711 po vévodovi z Marlborough převzal vrchní velení britských vojsk v Evropě a byl jmenován generál-kapitánem. Kvůli podezření ze styků s jakobity byl v roce 1713 odvolán z funkce místokrále v Irsku a zbaven velení v Evropě, v roce 1714 byl vyloučen z Tajné rady. Po nástupu hannoverské dynastie byl nakonec obžalován z velezrady a zvláštním zákonem byl zbaven cti, titulů a majetku (1715), soudnímu stíhání se vyhnul útěkem do Francie. Poté několik let pobýval ve Španělsku, kde získal penzi, nakonec se vrátil do Francie a zemřel v Avignonu, pohřben byl ve Westminsterském opatství.

Mimoto zastával řadu čestných postů, v letech 1688–1715 byl kancléřem univerzit v Dublinu a Oxfordu, lordem místodržitelem v hrabstvích Somerset (1691–1714) a Norfolk (1713–1714). V letech 1712–1715 zastával prestižní hodnost lorda strážce pěti přístavů. Při korunovaci Viléma Oranžského v roce 1689 vykonával čestnou funkci Lord High Constable.

Druhý vévoda z Ormonde vynikl jako vzdělaný aristokrat a čestný státník, na rozdíl od mnoha jiných současníků se vyhýbal intrikám a korupci, což značně zvyšovalo jeho popularitu a možnost uplatnit vliv. Jako politik však nebyl příliš prozíravý a do pozice vlastizrádce se nechal víceméně vmanévrovat.

Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla od roku 1682 Anne Hyde († 1685), dcera prvního ministra hraběte z Rochesteru. Podruhé se oženil v roce 1685 s Mary Somerset (1665–1733), dcerou 1.vévody z Beaufortu a dvorní dámou královny Anny. Z obou manželství pocházely čtyři děti, z nichž tři zemřely ještě před otcem. V dětství zemřel jediný syn a dědic titulů Thomas Butler, hrabě z Ossory (1686–1689). Nejmladší dcera Mary Butler (1681–1713) byla manželkou toryovského politika 1. hraběte Ashburnhama.

Formálním dědicem titulů se stal Jamesův mladší bratr generál Charles Butler, de iure 3. vévoda z Ormonde (1671–1758), tituly ale v Británii nebyly tehdy uznávány. Rodině byl až v roce 1791 navrácen titul hrabat z Ormonde a v roce 1825 znovu získali titul markýze.