Jakub Portugalský

Jakub byl třetím synem infanta Petra, vévody z Coimbry, a Isabely Urgellské. V pouhých 14 letech se zúčastnil bitvy u Alfarrobeiry (1449), kde byla armáda jeho otce poražena portugalským královským vojskem.

Jakub byl po bitvě zajat, ale utekl a spolu se svým bratrem Janem a sestrou Beatrice se uchýlili do Burgundska pod ochranu své tety Isabely Portugalské (manželky vévody Filipa III. Dobrého).

Jakub Portugalský studoval ve Flandrech a 23. března 1453 byl jmenován arraským biskupem. Na radu své tety odcestoval do Říma, kde se papež Mikuláš V., když se doslechl o hanbě, která byla uvalena na jeho rodinu po Alfarrobeiře, rozhodl jmenovat mladého Jakuba novým lisabonským arcibiskupem. Vzhledem k politické situaci v Portugalsku se Jakub nemohl vrátit do Lisabonu, aby funkci převzal, takže zůstal v Itálii a řídil svou arcidiecézi z dálky prostřednictvím generálního vikáře Luíse Anese.

Po smrti Mikuláše V. počátkem roku 1455 nový papež Kalixt III. udělil Jakubovi titulární diakonát Santa Maria in Portico Octaviae, který brzy nahradil diakonát Sant'Eustachio. Kalixt III. také dal Jakubovi biskupství v Pafosu na Kypru, kde se jeho bratr Jan oženil s Šarlotou Lusignanskou, kyperskou princeznou.

Po smrti Kalixta III. se Jakub Portugalský účastnil konkláve, které zvolilo Pia II. novým papežem. Byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna.

Jakub Portugalský při cestě z Říma do Mantovy onemocněl a zemřel ve Florencii 15. srpna 1459 ve věku šestadvaceti let. Byl pohřben v bazilice San Miniato al Monte ve Florencii.