Jakov Sverdlov

Narodil se židovským rodičům, jeho otec pracoval jako rytec. V roce 1902 se připojil k Ruské sociálně demokratické dělnické straně, a roku 1903 do její bolševické frakce, vedené Leninem.

Zapojil se do revoluce z roku 1905. Roku 1906 byl zatčen, většinu času až do roku 1917 pobýval buďto ve vězení nebo v exilu.

Na začátku první světové války byl ve vyhnanství v Turuchansku na Sibiři, kde se setkal se Stalinem.

Sverdlov na poštovní známce z roku 1985

Po únorové revoluci roku 1917 se vrátil do Petrohradu a byl znovu zvolen do ústředního výboru. Sehrál důležitou roli v plánování říjnové revoluce.

Později bylo zjištěno, že organizoval exekuci cara Mikuláše II. a jeho rodiny, která se odehrála 17. července 1918, a že tedy byl za tento zločin plně odpovědný. Vyhlásil Rudý teror, kampaň poprav a věznění, přičemž všechny oběti teroru jsou mu právem přičítány.

Někdy je označován jako první vůdce Sovětského svazu. Toto označení je však chybné, poněvadž Sovětský svaz vznikl v roce 1922, tři roky po jeho smrti. Každopádně byl po říjnové revoluci zvolen vůdcem ruské SFSR.

Divadlo a Sverdlovův pomník v zasněženém Jekatěrinburgu

Podle oficiální verze zemřel na španělskou chřipku v Orlu během epidemie. Byl pohřben v Kremelské zdi, kde byly později pohřbeni i ostatní bolševici.

Podle jiné verze zemřel na tuberkulózu. Podle další verze navštívil Morozovovu továrnu v Orlu, kde byl těžce zbit místními dělníky, kvůli svému židovskému původu. Nicméně tato skutečnost měla být prý ututlána, aby nedošlo k poškození obrazu revoluce a jitření již tak silných protižidovských nálad.

V letech 1924 až 1991 nesl Jekatěrinburg na jeho počest jméno „Sverdlovsk“. Ukrajinský Dovžansk po něm byl pojmenován v letech 1938 až 2016.