Jakov Iljič Frenkel

Jakov Iljič Frenkel (10. února 189423. ledna 1952) byl sovětský fyzik známý pro své práce v oblasti fyziky kondenzovaných látek.[1]

Jakov Iljič Frenkel
Rodné jménoЯков Ильич Френкель
Narození10. února 1894
Rostov na Donu
Úmrtí23. ledna 1952 (ve věku 57 let)
Petrohrad
Místo pohřbeníBogoslovský hřbitov (59°59′26″ s. š., 30°23′41″ v. d.)
Alma materPetrohradská škola Karla Maye (1909–1913)
Petrohradská státní univerzita (1913–1918)
Povoláníteoretický fyzik, inženýr a jaderný fyzik
ZaměstnavateléTauridská státní univerzita V. I. Vernadského (1918–1921)
Petrohradská státní polytechnická univerzita (1921–1952)
Fyzicko-technický institut Ruské akademie věd A. F. Ioffeho (1921–1952)
OceněníŘád rudého praporu práce (1945)
Stalinova cena (1947)
člen American Physical Society
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra

Narodil se v židovské rodině v Rostově na Donu 10. února 1894. Na Petrohradskou univerzity nastoupil v roce 1910. Během tří let dokázal vystudovat a na univerzitě zůstal, aby se připravil na profesuru. V roce 1912 dokončil svou první práci z fyziky týkající se magnetického pole Země a atmosférické elektřiny. Tato práce přitáhla pozornost Abram Ioffeho a později spolu tito dva fyzikové začali spolupracovat.

Od roku 1921 až do konce života pracoval Frenkel pracoval ve Fyzikálně-Technickém institutu. Od roku 1922 vydal Frenkel téměř každý rok jednu knihu. Byl autorem prvního teoretického kurzu v Sovětském svazu. Mnoho studentů, v Sovětském svazu i v zahraničí, se naučilo fyziku z těchto knih. Za své vědecké zásluhy byl zvolen členem korespondentem Akademie věd SSSR v roce 1929.[2]

Roku 1920 se oženil se Sárou Isakovnou Gordinovou. Měli spolu dva syny, Sergeje a Viktora. Působil jako hostující profesor na University of Minnesota ve Spojených státech v krátkém období kolem roku 1930.[3]

Při provádění výzkumu molekulární teorie kondenzovaného stavu zavedl pojem díry. Frenkelův defekt se stal pevně ustaveným v oblasti fyziky pevných látek a kapalin. V roce 1930 se začal zajímat i o plastické deformace. Jeho teorie, nyní známa jako Frenkelův–Kontorovův–Tomlinsonův model, je důležitá ve studiích dislokace.[4]

Jakov Frenkel

Výsledky jeho více než dvacetiletého studia teorie kapalného stavu byly zobecněny v klasické monografii "Kinetická teorie kapalin". V letech 1930 až 1931 ukázal, že neutrální excitace krystalového světla je možná, s elektronem excitovaným ze základního stavu, čímž vytváří díru v krystalové mřížce, kterou můžeme definovat jako kvazičástici exciton. Tento princip může být uplatněn v teorii kovů, jaderné fyzice a polovodičích.

Přispěl k fyzice polovodičů a izolantů tím, že v roce 1938 navrhl teorii, která je běžně známa jako Pooleův–Frenkelův efekt. Jméno Poole odkazuje na Horace Hewitta Poolea (18861962) z Irska. Poole našel empirický vztah mezi vodivostí a elektrickým polem. Frenkel později vyvinul mikroskopický model, podobný Schottkyho jevu, který vysvětlil Pooleho výsledky přesněji.[5]

Frenkel zemřel v Leningradu v roce 1952. Jeho syn, Viktor Frankel, napsal biografii svého otce, Jakov Iljič Frenkel: Jeho dílo, život a dopisy. Tato kniha, původně napsaná v ruštině, byla také přeložena a zveřejněna v angličtině.

Odkazy

Anglické překlady knih Frenkela

  • Wave Mechanics. Elementary Theory. Clarendon Press, Oxford. 1932.
  • Wave Mechanics. Advanced General Theory. Clarendon Press, Oxford. 1934.
  • Kinetic Theory of Liquids. Clarendon Press, Oxford. 1946.

Literatura

  • Viktor Jakovovič Frenkel: Yakov Illich Frenkel. His work, life and letters. (original: (ru) Яков Ильич Френкель, translated by Alexander S. Silbergleit), Birkhäuser, Basel / Boston / Berlin 2001, ISBN 978-3-7643-2741-5 (English).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yakov Frenkel na anglické Wikipedii.

  1. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-08-09]. Heslo ФРЕ́НКЕЛЬ. Dostupné online. (rusky)
  2. Yakov I. Frenkel pn the website of Ioffe Physico-Technical Institute
  3. Rudolf Peierls, "Yakov Ilich Frenkel", Physics Today, June 1994.
  4. O.M. Braun, "The Frenkel–Kontorova model: concepts, methods and applications", Springer, 2004.
  5. J. Frenkel, "On pre-breakdown phenomena in insulators and electronic semi-conductors", Phys.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.