Jakov Džugašvili

Jakov Džugašvili se narodil ve vesnici Borji (u Kutaisi) v Gruzii, Ruské impérium. Do 14 let žil se svou tetou v Tbilisi. V roce 1921 jej jeho strýc Alexandr Svanidze poslal do Moskvy za cílem získání vyššího vzdělání. Jakov mluvil jen gruzínsky a po svém příjezdu do Moskvy se učil ruštině.[1]

Jakov a jeho otec spolu nikdy nevycházeli. Když se Jakov zasnoubil s židovskou dívkou, byl jeho otec rozzuřený.

Z této nešťastné lásky se pokusil o sebevraždu zastřelením. Kulka ho však pouze škrábla. Stalin neprojevil jedinou známku lítosti, jen řekl: „Neumí ani střílet rovně“.

Jakov se později oženil s Julií Metzlerovou, židovskou tanečnicí z Oděsy. Její předchozí manžel Nikolaj Bessarab byl později popraven. Manželům se narodil syn Jevgenij (* 1936) a dcera Galina (* 1938).[2]

Jakov sloužil během druhé světové války jako dělostřelecký důstojník v Rudé armádě a v bitvě u Smolenska byl zajat. Hitler jej později chtěl vyměnit za maršála Pauluse, ale Stalin odmítl a údajně řekl, že „nemůže vyměnit maršála za poručíka“.[3]

Není jasné, kdy a jak Jakov zemřel. Podle oficiálních zpráv zemřel tak, že vběhl do elektrického plotu v koncentračním táboře Sachsenhausen, kde byl vězněn. Zda šlo o sebevraždu, nebo se pokusil utéct, není jisté. Dle teorie ruského historika Sergeje Děvjatova však byl Džugašvilinův únos zinscenovaný. V době, kdy měl necelé dva roky pobývat v německém zajateckém táboře, byl již údajně mrtvý. Své tvrzení Děvjatov opírá o údaje z ruských i zahraničních archívů, ale i z osobního archívu Stalinovy rodiny.[4]