Jako pes

Za vydáním knihy stojí výtvarník Viktor Karlík, dlouholetý Topolův přítel, který na povídky narazil víceméně náhodou, když pracoval na knize o českém undergroundu Podzemní práce.[1] Filip Topol sám na tyto povídky prý už úplně zapomněl a jejich znovuobjevení označil za pro něj „zvláštní šokovou terapii“.[2]

Kniha byla uvedena 20. června 2013 v café V lese na Večeru Revolver Revue. Filip Topol měl na večeru z knihy předčítat, avšak den před tím náhle zemřel.[1] Místo něj úryvek z knihy četl jeho bratr Jáchym Topol,[3] knihu představil Viktor Karlík, který ji i ilustroval.[4] Už 24. června byla kniha úplně vyprodaná,[5] takže musel být proveden dotisk.

První povídka, nazvaná „Na zdraví“, je z roku 1985 a poprvé vyšla v samizdatové řadě Edice Pro více. Jde o „metaforické vyprávění o setkáních s ‚dědečkem Alkoholem‘“.[2]

Druhá povídka, nazvaná „Den a noc“, pochází z let 1984–1985 a též vyšla už v Edici Pro více. Popisuje „horečný záznam depresivního stavu mysli na jehož pozadí hraje hudba Topolova milovaného skladatele Mozarta“.[2]

Třetí povídka, nazvaná „Jako pes“, je z roku 1985 a autor ji vydal pouze vlastním nákladem. Vypráví o „setkání vypravěče s jeho bývalou dívkou, vdanou nyní za grafika Viktora“ (jehož předobrazem je Viktor Karlík).[2]

Na přání Filipa Topola je součástí knihy také bohatý výtvarný doprovod Viktora Karlíka.[2] Tvoří jej výřezy dobových obrazů[1] Hlava a účtenky a Dvě účtenky (1984), jejichž podklad je tvořen skutečnými účtenkami, které jsou slovy Karlíka „přímým svědectvím o společných časech v Malostranské kavárně“.[2]