Jak jsme hráli čáru

Petr žije se svými prarodiči v československém příhraničí k Rakousku, kam emigrovali jeho rodiče. Od té doby se jej snaží získat i malý Petr vymýšlí způsoby, jak hranici překonat. Nad rodinou se stále vznáší stín sociálky a možnosti odebrání Petra, kterého chtějí umístit do dětského domova. Ve škole i ve volném čase prožívá řadu dobrodružství s kamarády i boje s velkými kluky, kteří rádi bijí ty slabší a říkají si černogardisti. Petrova spolužačka, Helenka, pomáhá méně nadanému Honzovi Kolářovi, kterému hrozí, že jej přeřadí do pomocné školy. Petr ho osvobodí z pout černogardistů.

Petrův největší kamarád, František "Ferda" Glanz, se stále s něčím chlubí. Tvrdí, že zná tajný tunel pod řekou Moravou, který vede do Rakouska. Pozve Petra, aby o půlnoci přišel do staré fabriky, že mu jej ukáže. Petr se chce vyplížit z domova, ale potká dědu a jdou spolu. Čekají, ale nikdo nejde, pak uvidí několik jezdců na motorkách, jak jedou k hranici. Uslyší střelbu, křik a na místo se sjíždějí pohraničníci. Obcí se nese zpráva, že tam zahynuli čtyři Poláci. Glanz se chlubí otcovou pistolí, Petr mu ji sebere a ukryje do slámy. Malý Bašta opět bije spolužačky, zakročí tělocvikář a Bašta si při útěku zlomí nohu. Major Bašta z toho dělá aféru. Ferda je s Baštovými syny přijat k mladým pohraničníkům, pak je z nich ovšem vyloučen. Petr v noci vysvobodí lišku, kterou má Glanz na výcvik psů.

Rozdává se vysvědčení, přes snahu Helenky je Honza přeřazen do zvláštní školy, kam ale stejně chtěl, protože na něj všichni moc tlačili. Ferda řekne Petrovi, že má v Rakousku bratra. Petr se ptá prarodičů, ti začnou mluvit maďarsky, jako vždy když chtějí před Petrem něco utajit. Petr i tak pochopí, že jeho bratr se jmenuje Karel. Glanz onemocní a dá Petrovi mapu, která jej má zavést k pokladu. Cestou jej přepadnou černogardisti a zatáhnou jej mezi ostnaté dráty, kde jej najdou pohraničníci. Petr se to snaží majoru Baštovi vysvětlit, že ho parta jeho synů dostrkala mezi dráty. Ten nevěří, myslí, že to byl Achbergerův pokus převést vnuka do Rakouska. Petr jde znovu s mapou od Glanze a najde svazek vedený na jeho dědu, kde se dozví, kdo všechno na něj donášel. Malý František Glanz zemřel.

Za Petrem přijedou rodiče s bratrem Karlem, chtějí si ho hned odvést do Rakouska. Petr na Karla žárlí. Petr potká bandu černogardistů, popere se s nimi a na obranu použije pistoli od Glanze. Ve rvačce padne výstřel a Jirka Bašta vypadá jako mrtvý. Petr uteče. Zahodí pistoli a zůstane v lese. Pohraničníci jej v noci hledají, Petr spí v seníku a liška jej upozorní na nebezpečí. Rodiče musí odjet zpět do Rakouska bez svého prvorozeného syna. Děda najde Petra v lese a řekne mu, že Jirka nezemřel, jen se mu strachy udělalo nevolno. Petr s dědečkem a babičkou v televizi sledují srpen 68 a vidí přicházet sociální pracovnici. Děda vede Petra na vlak do Rakouska. Jeden z pohraničníků dělá problémy, protože Petra nemá zapsaného v pase. Na Baštův příkaz jej ale pustí. V Rakousku děda předá vnuka jeho rodičům a vrací se prázdným vlakem do Československa. Petr za vlakem utíká, děda mu na památku hodí svůj klobouk.

• Český lev 2014
  • nominace v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli – Milan Lasica
  • nominace v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli – Ondřej Vetchý
  • nominace v kategorii Nejlepší střih – Alois Fišárek
  • nominace v kategorii Nejlepší filmová scénografie – Pavol Andraško

• Jak jsme hráli čáru ve Filmovém přehledu
• Jak jsme hráli čáru v Česko-Slovenské filmové databázi