Jagdtiger

Jagdtiger (SdKfz 186), oficiální značení Panzerjäger Tiger Ausf. B byl německý těžký stíhač tanků na konci druhé světové války.

Panzerjäger Tiger Ausf. B
Jagdtiger
v US Army Ordnance Museum
v Aberdeenu
Typ vozidlaStíhač tanků
Země původu Německo
Historie
VýrobceNibelungenwerk
(Steyr-Daimler-Puch)
Období výroby1944–1945
Vyrobeno kusů88
Základní charakteristika
Posádka6 (velitel, řidič, radista-kulometčík, střelec, 2 nabíječi)
Délka10,65 m (včetně kanónu)
Šířka3,6 m
Výška2,8 m
Hmotnost75 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřováníčelní: 250mm,
boční a zadní: 80mm,
strop: 40mm
Hlavní zbraň128 mm PaK 44 L/55,
plná zásoba munice: 40 granátů
Sekundární zbraně1× pevný MG 34,
1× volně ložený MG 42,
2× volně ložený samopal
Pohon a pohyb
PohonV-12 Benzínový motor Maybach HL 230 P30,
520 kW (700 hp)
spotřeba paliva: 7–10 litrů/km (7 kvalitní silnice, 10 terén)
Odpruženítorzní tyče
Max. rychlostaž 40 km/h,
10 km/h v terénu
Poměr výkon/hmotnost9,76 hp/tunu
Dojezd120 km na silnici,
80 km v obtížném terénu

Jagdtiger představuje jeden z vrcholů snah zbrojního průmyslu Třetí říše ve směru budování stále těžší a větší obrněné techniky. Byl to nejtěžší a nejlépe pancéřovaný sériově vyráběný obrněný prostředek; rekordní byla i jeho hlavní zbraň – kanón ráže 128 mm PaK 44 L/55. Tomu však odpovídala mimořádná výrobní cena a spotřeba paliva. Základem pro Jagdtigera se stal podvozek a vana těžkého tanku Tiger II (též Königstiger).

Bylo vyrobeno 88 kusů; nasazen byl při bitvě v Ardenách, u Remagenu a dále na západní frontě. Několik strojů bojovalo v Rakousku proti Rudé armádě.[zdroj?!]

Zhodnocení

Jagdtiger představoval vážnou hrozbu i pro ty nejtěžší nepřátelské tanky, jež mohl účinně ostřelovat na vzdálenost maximálně tři a půl kilometru, zatímco žádný protivník jej nedokázal zepředu vážněji ohrozit ani z těsné blízkosti. Navzdory tomu je projekt obecně hodnocen jako chybný a neúspěšný – Jagdtiger představoval luxus, který si Německo nemohlo dovolit. Jeho výroba byla extrémně drahá a pomalá, spotřeba paliva příliš vysoká. Stroj trpěl celou řadou závad vyplývajících z uspěchaného nasazení na frontu a přílišného namáhání hnacích systémů. Jeho kanón používal dělené střelivo, což v boji vedlo k nižší praktické rychlosti střelby. Stroj byl příliš nemotorný a stejně jako Ferdinand se nedokázal vypořádat s útokem většího množství nepřátel, kteří se dostali do jeho těsné blízkosti a obvykle jej bez potíží vymanévrovali. Stejně tak byl zranitelný útoky nepřátelského letectva. Jagdtiger byl oproti Ferdinandovi vybaven kulometem v přední části trupu a to mu poskytovalo ochranu před nepřátelskou pěchotou při čelním útoku.

Odkazy

Reference

    Literatura

    • Pejčoch, Ivo: Obrněná technika 2

    Související články

    Externí odkazy

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.