Jaejama

Souostroví Jaejama (japonsky 八重山諸島 [Jaejama šotó]) je skupina ostrovů na hranici mezi Východočínským mořem a Filipínským mořem, která je v rámci prefektury Okinawa součástí Japonska.

Jaejama
八重山諸島
Ostrovy Jaejama (vlevo dole) na mapě prefektury Okinawa
Geografie
Poloha24°21′47″ s. š., 123°44′47″ v. d.
SouostrovíRjúkjú
Rozloha586,4 km²
Počet ostrovůpřes 30
Časové pásmoUTC+9
Hlavní ostrovIriomote
Země
StátJaponsko Japonsko
ProvinciePrefektura Okinawa
Obyvatelstvo
Počet obyvatel52 438
Hustota zalidnění89,4 obyv./km²

Geografie

Mapa souostroví Jaejama

Souostroví je nejodlehlejší částí Japonska (od jeho hlavních ostrovů) a nacházejí se zde jeho nejjižnější (Hateruma) a nejzápadnější (Jonaguni) obydlené ostrovy. Souostroví tvoří nejjižnější část souostroví Rjúkjú. Je vulkanického původu a mezi horninami zde převládá žula, a to především na rozlehlejších ostrovech. Ostrovy jsou z větší míry obklopeny korálovými útesy. Na Irimote teče nejdelší řeka celého souostroví Rjúkjú Urauči (18,8 km).

Flóra je na ostrovech zastoupena především tropickou džunglí a mangrovníkovými porosty. Fauna se vyznačuje některými endemickými druhy jako je kůň Jonaguni, Trimeresurus elegans – had z podčeledi chřestýšovitých, poddruh kočky bengálské (Prionailurus bengalensis iriomotensis). Na ostrovech Iriomote, Kohama, Kuro, Taketomi a Išigaki se rozkládá národní park, který byl vyhlášen v r. 1972. Okolní moře je druhově pestré a významné je zimní shromažďování kladivounů ve vodách ostrova Jonaguni.

Klima na ostrovech je oceánické, tropické. Průměrná roční teplota vzduchu je 24,0 °C a přibližně stejná (25,0 °C) je i průměrná teplota okolního moře. Měsíční minimum je v lednu 18,3 °C, a maximum v červenci 29,3 °C. Srážky jsou časté a jsou rozloženy do celého roku s maximem ke konci léta; jejich roční úhrn je 2 283 mm. Větry zde vanou stálé o průměrné rychlosti 4,7 km/h a průměrná vlhkost vzduchu je 77 %.[1]

Přehled obydlených ostrovů dává následující tabulka:

Správní celek Ostrov Japonsky Satelitní snímek Plocha
[km²]
Nejvyšší
bod [m n. m.]
Zeměpisné souřadnice
městský okres Išigaki[p 1] Išigaki 石垣島 222,64 526 24°20′4″ s. š., 124°9′22″ v. d.
okres Jaejama,
město Taketomi
Aragusuku[p 2] 新城島 3,34 20 24°13′25″ s. š., 123°56′9″ v. d.
Hateruma 波照間島 12,77 60 24°2′25″ s. š., 123°47′16″ v. d.
Iriomote[p 3] 西表島 289,28 470 24°17′33″ s. š., 123°51′43″ v. d.
Kohamadžima 小浜島 7,84 99 24°20′28″ s. š., 123°58′51″ v. d.
Kurošima 黒島 10,02 14 24°14′22″ s. š., 124°0′53″ v. d.
Sotobanari 外離島 1,32 149 24°22′23″ s. š., 123°42′58″ v. d.
Taketomi 竹富島 5,42 21 24°19′4″ s. š., 124°5′12″ v. d.
Jubu 由布島 0,15 2 24°20′34″ s. š., 123°56′1″ v. d.
Hatoma 鳩間島 0,96 34 24°28′22″ s. š., 123°49′12″ v. d.
okres Jaejama,
město Jonaguni
Jonaguni 与那国島 28,91 231 24°28′6″ s. š., 123°0′17″ v. d.

Obyvatelstvo

Převážná část obyvatel (48 000) žije na ostrově Išigaka. Většina obyvatel mluví jaejamštinou ( 八重山語 [jaima muní]), což je jeden z japonsko-rjúkjúských jazyků. Na Jonaguni se hovoří jonagunsky (与那国語). Japonština je rozšířena jako druhý jazyk.

Na ostrov Iriomate byla ke konci druhé světové války zatažena malárie, protože zde byli umístěni uprchlíci z tropických oblastí obsazených Japonci. Po válce byla ohniska malárie zlikvidována.

Hospodářství

Hlavním zdrojem obživy na ostrovech býval rybolov. Průmysl se objevil se začleněním do Japonska. V letech 18891959 zde bylo těženo černé uhlí. Z pěstovaných plodin má největší význam cukrová třtina. Po druhé světové válce vzrostl význam služeb, zprvu spojených s existencí amerických vojenských základen. Poslední obydlený ostrov byl elektrifikován až v r. 1960. Význam pasivní turistiky soustavně vzrůstá a ostrovy jsou vyhledávaným cílem domácích turistů, které přitahují písečné pláže, příroda a některé zajímavosti jako např. jonagunský podmořský výtvor.

Ostrovy jsou dobře propojeny mnoha trajekty. Na ostrovech Hateruma, Išigaki a Jonaguni jsou letiště vnitrostátního významu.

Historie

Ostrovy byly od středověku součástí království Rjúkjú. V r. 1771 byly zasaženy vlnou cunami.[2] Koncem 19. století je Japonsko anektovalo spolu s celým královstvím. Po porážce Japonska ve druhé světové válce podléhaly americké správě. Podle čl. 3 sanfranciské smlouvy patřily ostrovy k územím, která měla být se souhlasem OSN převedena do správy USA.[3] Pro odpor Sovětského svazu OSN takový souhlas nevydalo. Ostrovy byly 17. června 1971 Japonsku navráceny.[4]

Odkazy

Poznámky

  1. Součástí městského okresu Išigaki je i souostroví Senkaku, které ovšem k souostroví Jaejama nepatří.
  2. Jde o dva ostrovy obklopené společným korálovým útesem.
  3. Od července 2021 součást světového přírodního dědictví UNESCO pro své deštné lesy a porosty mangrovů.

Reference

  1. Climate of Ishigaki City [online]. Ishigaki City, Okinawa, 2011 [cit. 2012-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-01. (anglicky)
  2. 和行 (TOMIJAMA), 豊見山 (Kazuyuki). 「宮古八重山津波」(1771 年) における災害・年貢・復興について —石垣島と多良間島を中心に—」 [online]. University of the Ryukyus Repository [cit. 2012-11-07]. Dostupné online. (japonsky)
  3. LEE, Seokwoo. The 1951 San Francisco Peace Treaty with Japan and the Territorial Disputes in East Asia [online]. Pacific Rim Law & Policy Journal Association, 2002 [cit. 2012-10-28]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Agreement between Japan and the United States of America Concerning the Ryukyu Islands and the Daito Islands [online]. Tokio: Institute of Oriental Culture, University of Tokyo, 1971-06-17 [cit. 2012-10-28]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.