Jaderná reakce

Prostou přeměnou vzniká většinou dusík ${\displaystyle {}_{7}^{14}\mathrm {N} }$

${\displaystyle {}_{7}^{13}\mathrm {N} +{}_{0}^{1}n\rightarrow {}_{7}^{14}\mathrm {N} }$

${\displaystyle {}_{6}^{12}\mathrm {C} +{}_{1}^{2}\mathrm {H} \rightarrow {}_{7}^{14}\mathrm {N} }$

${\displaystyle {}_{5}^{11}\mathrm {B} +{}_{2}^{3}\mathrm {He} \rightarrow {}_{7}^{14}\mathrm {N} }$

Štěpení U235 (tepelnými neutrony)

Štěpení uranu U235 probíhá tak, že po průniku pomalého (tepelného) neutronu do jádra se toto složené jádro s velkou pravděpodobností rozpadne na 2 přibližně stejně těžké části, při tom dojde k uvolnění 2 až 3 volných neutronů. Tyto neutrony se mohou postupně termalizovat srážkami s okolními částicemi a ztrácet tak svoji pohybovou energii až mohou vyvolat štěpení dalšího jádra uranu U235. Jedno z jader vzniklých štěpením uranového jádra je nejčastěji členem skupiny lehkých produktů (Z = 35 (Br) – 45 (Rh)), druhé je členem skupiny těžkých produktů (Z = 51 (Sb) – 62 (Sm)). Štěpnou reakci lze znázornit rovnicí

${\displaystyle {}_{92}^{235}\mathrm {U} +{}_{0}^{1}n\rightarrow {}_{36}^{93}\mathrm {Kr} +{}_{56}^{140}\mathrm {Ba} +3{}_{0}^{1}n}$

Poprvé bylo štěpení pozorováno roku 1938 něm. chemiky Otto Hahnem a Fritz Strassmannem u izotopu uranu 235.

Při tříštivých reakcích dochází k rozbití jádra a uvolnění většího počtu neutronů. Na to, aby mohla proběhnout tříštivá jaderná reakce je potřeba dodat na začátku zhruba 500 MeV energie.

${\displaystyle {}_{33}^{75}\mathrm {As} +{}_{1}^{2}\mathrm {H} \rightarrow {}_{24}^{49}\mathrm {Cr} +10{}_{1}^{1}p+18{}_{0}^{1}n}$

${\displaystyle {}_{1}^{2}\mathrm {H} +{}_{1}^{2}\mathrm {H} \rightarrow {}_{2}^{3}\mathrm {He} +{}_{0}^{1}n}$

${\displaystyle {}_{1}^{2}\mathrm {H} +{}_{1}^{2}\mathrm {H} \rightarrow {}_{1}^{3}\mathrm {H} +{}_{1}^{1}\mathrm {H} }$

${\displaystyle {}_{1}^{2}\mathrm {H} +{}_{1}^{3}\mathrm {H} \rightarrow {}_{2}^{4}\mathrm {He} +{}_{0}^{1}n}$