Jacques Donzelot

Jacques Donzelot (* 1943) je francouzský sociální historik a urbánní sociolog. Přednáší politologii na fakultě právních, administrativních a politických věd Univerzity Paříž X Nanterre.

Jacques Donzelot
Narození1943 (78–79 let)
Francie
Povolánísociolog
ZaměstnavatelPařížská univerzita
OceněníJoestova cena (1984)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Od roku 1970 pracoval jako asistent a vyučující na Nanterrské univerzitě. Od roku 1984 zasedl v redakční radě revue Esprit. Téhož roku byl jmenován ředitelem centra pro výzkum sociální politiky CEPS (Centre d'Etudes des Politiques Sociales) a roku 1991 ředitelem urbanistického výzkumného centra CEDOV (Centre d'Etudes, d'Observation et de Documentation sur les Villes).

Od roku 1999 působil též jako vědecký poradce PUCA (Plan Urbanisme, Construction, Architecture), urbanistického a architektonického vědeckého centra při ministerstvu služeb a dopravy. V roce 2008 vedl ediční řadu „La ville en débat“ v největším univerzitním nakladatelském domě P.U.F. (Presses universitaires de France).

Dílo

V roce 1977 vydal knihu La police des familles (o 20 let později vyšla anglicky pod názvem The policing of families), v níž rozvinul úvahy o rodině jako prostoru státního dozoru a kontroly, jako systému pro regulaci konfliktů. V roce 1984 publikoval esej L’inventio du social: essai sur le déclin des passions politiques.

S Philippem Estèbem spolupracoval na další eseji L'État animateur: essai sur la politique de la ville (1994) a s Catherine Mévelovou a Anne Wyvekensovou na Faire société: la politique de la ville aux États-Unis et en France (2003). V roce 2006 vydal samostatnou práci Quand la ville se défait: Quelle politique face à la crise des banlieues.[1] a v roce 2009 soubor La ville à trois vitesses et autres essais („Třírychlostní město a jiné eseje“).

Popsal rozklad postindustriální společnosti a proměnu, kterou prošla francouzská města od počátku 70. let 20. století, kdy se relativně homogenní městský prostor propojující příslušníky všech sociálních vrstev začal radikálně proměňovat a rozpadat na tři typické části. Donzelotův koncept „třírychlostního města“ vymezuje tři diferencované sociální světy, koncentrované do chudých předměstských sídlišť, vilových čtvrtí středních vrstev a renovovaných historických center osídlených bohatými.[2][3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacques Donzelot na francouzské Wikipedii.

  1. Biographie: Jacques Donzelot Archivováno 23. 9. 2012 na Wayback Machine na stránkách Terra Nova
  2. JANATA, Michal. Nadějí je sjednocená Evropa. Rozhovor se sociologem Janem Kellerem. Architekt. 2009, čís. 3, s. 84. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  3. KELLER, Jan. Tři sociální světy: sociální struktura postindustriální společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-7419-031-5.[nedostupný zdroj]

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.