John William Waterhouse

J. W. Waterhouse se narodil britským malířům Williamovi a Isabelle Waterhouseovým v Římě roku 1849. Tedy ve stejném roce kdy Prerafaelitské bratrstvo (Dante Gabriel Rossetti, John Everett Millais a William Holman Hunt), poprvé rozvířilo stojaté vody londýnské umělecké scény. Přesný den jeho narození není znám, ale pokřtěn byl 6. dubna, a pozdější znalec Waterhouseova díla, Peter Trippi, se domnívá, že se narodil někdy mezi 1. a 23. lednem. Dětství strávené v Itálii se projevilo také na jeho malbách, které často zpodobňují výjevy z antického Říma nebo římské mytologie.

V roce 1854 se manželé Waterhouseovi vrátili i se synem zpět do Anglie a nastěhovali se do nového domu v South Kensingtonu v Londýně, který se nacházel v blízkosti nově založeného muzea. V roce 1871 nastoupil Waterhouse na již zmíněnou Royal Academy of Art, kde původně studoval sochu, ale později se přeorientoval na malbu.

Časná Waterhouseova díla nebyla v prerafaelitském stylu, ale zobrazovala klasická téma po vzoru Lawrence Alma-Tademy a Fredericka Leightona. Tyto jeho časné práce byly vystaveny v různých galeriích, a jeho dílo z roku 1874 nazvané „Spánek a jeho nevlastní bratr Smrt“ bylo vystaveno na výroční výstavě Royal Academy.

Obraz měl velký úspěch, a od té doby vystavoval Waterhouse na každé výroční výstavě až do roku 1916, s výjimkou let 1890 a 1915. Jeho pozice na londýnské umělecké scéně se utužovala, a snad i díky tomuto úspěchu rostl také rozsah jeho děl.

V roce 1883 se oženil s Esther Kenworthyovou, dcerou ředitele umělecké školy z Ealingu, která také vystavovala na Royal Academy. Neměli spolu žádné děti. V roce 1895 byl Waterhouse jmenován členem akademie. Učil na umělecké škole St. John’s Wood a zasedal v radě Royal Academy.

Spánek a jeho nevlastní bratr Smrt, 1874

Jedním z nejznámějších Waterhouseových děl je malba nazvaná Paní ze Shalott (The Lady of Shalott). Jedná se o portrét ženy z Artušovských legend, která umírá poté, co nezíská Lancelotovu lásku. Ve skutečnosti namaloval Waterhouse s touto postavou tři obrazy, v roce 1888, 1894 a 1916. Dalším Waterhouseovým objektem byla Ofélie ze Shakespearovy hry Hamlet. Nejznámější obraz s Ofélií ji zobrazuje těsně před smrtí, jak sedí u jezera a zaplétá si do vlasů květiny. Stejně jako Paní ze Shalott a jeho další díla se i tento obraz zabývá tématem ženy umírající ve vodě nebo blízko ní.

Waterhouse bohužel nemohl dokončit sérii obrazů s Ofélií, protože se u něj v roce 1915 projevila rakovina ve smrtelném stádiu. Umírá o dva roky později a je pohřben na hřbitově Kensal Green v Londýně.

• 
  Undine
  1872
• 
  Gone But Not Forgotten (Odešel, ale není zapomenut)
  1873
• 
  The Unwelcome Companion - a Street Scene in Cairo (Nevítaný společník – Pouliční výjev v Káhiře)
  1873
• 
  La Fileuse
  1874
• 
  Peristyle (Sloupořadí)
  1874
• 
  Miranda
  1875
• 
  Temple of Aesculapius (Nemocné dítě v Asklépiově chrámě)
  1877
• 
  The Remorse of the Emperor Nero after the Murder of his Mother (Císař Nero má výčitky svědomí po vraždě své matky)
  1878

• 
  Dolce far Niente
  1880
• 
  Diogenes (Díogenés)
  1882
• 
  The Favorites of the Emperor Honorius (Oblíbenci císaře Honoria)
  1883
• 
  Consulting the Oracle (Schůzka s vědmou)
  1884
• 
  Saint Eulalia
  1885
• 
  Magic Circle (Magický kruh)
  1886
• 
  Cleopatra (Kleopatra)
  1888
• 
  Ophelia (Ofélie)
  1889

• 
  A Roman Offering (Římská oběť)
  1890
• 
  Circe Offering the Cup to Odysseus (Kirké nabízející Odysseovi pohár)
  1891
• 
  Ulysses and the Sirens (Odysseus a sirény)
  1891
• 
  Danaë
  1892
• 
  Circe Invidiosa
  1892
• 
  Hylas and the Nymph (Hylás a nymfa)
  1893
• 
  La Belle Dame sans Merci
  1893
• 
  A Female Study (Studie ženy)
  1894
• 
  The Lady of Shallot Looking at Lancelot (Paní ze Shalott pohlíží na Lancelota)
  1894
• 
  Ophelia (Ofélie)
  1894
• 
  The Shrine (Svatyně)
  1895
• 
  Saint Cecilia (Svatá Cecílie)
  1895
• 
  Pandora
  1896
• 
  Hylas and the Nymphs (Hylás a Nymfy)
  1896
• 
  Juliet (Julie)
  1898

• 
  The Sieren (Siréna)
  circa 1900
• 
  Destiny (Osud)
  1900
• 
  Lady Clare
  1900
• 
  Nymphs finding the Head of Orpheus (Nymfy nacházející Orfeovu hlavu)
  1900
• 
  Mermaid (Mořská panna)
  1901
• 
  The Crystal Ball (Křišťálová koule)
  1902
• 
  The Missal (Misál)
  1902
• 
  Windflowers (Sasanky)
  1902
• 
  '[Boreas (Boreás)
  1903
• 
  Echo and Narcissus (Echó a Narcis)
  1903
• 
  Psyche Opening the Golden Box (Psyché otevírá zlatou skříňku)
  1903
• 
  Psyche Opening the Door into Cupid's Garden (Psyché otevírá dveře do Kupidovy zahrady)
  1904
• 
  Lamia
  (verze 1)
  1905
• 
  Jason and Medea (Jason a Médea)
  1907
• 
  The Bouquet (Kytice)
  (studie)
  1908
• 
  Ophelia (Ofélie) (studie)
  circa 1908
• 
  Gather Ye Rosebuds While Ye May (Sesbírejte poupata, dokud kvetou)
  1908
• 
  The Soul of the Rose (Duše růže)
  1908
• 
  Gather Ye Rosebuds While Ye May (Sesbírejte poupata, dokud kvetou)
  1909
• 
  Lamia
  (verze 2)
  1909
• 
  Thisbe
  1909

• 
  Ophelia (Ofélie)
  1910
• 
  Spring Spreads One Green Lap of Flowers (Jaro rozprostírá zelený polštář květin)
  1910
• 
  The Charmer (Čarodějka)
  1911
• 
  Penelope and the Suitors (Penelopa a její ctitelé)
  1912
• 
  The Annunciation (Zvěstování)
  1914
• 
  Beatrice
  Circa 1915
• 
  Dante and Beatrice (Dante a Beatrice)
  1915
• 
  I am Half-sick of Shadows, Said the Lady of Shalott (Ze stínů již jsem napůl chorá, řekla paní ze Shalott)
  1916
• 
  A Tale from the Decameron (Příběh z Dekameronu)
  1916
• 
  Miranda – The Tempest (Miranda – Bouře)
  1916
• 
  Tristan and Isolde (Tristan a Isolda)
  1916