Józef Kazimierz Martusiewicz

Triviální školu vychodil v rodné Bobowé, pak gymnázium v Nowém Sączi a Tarnowě, kde také absolvoval teologická studia. V roce 1851 byl vysvěcen na kněze. Potom po několik měsíců navštěvoval přednášky na Vídeňské univerzitě, ale ještě během roku 1851 byl jmenován prefektem kněžského semináře a v této funkci setrval po dvacet let. Kromě toho vyučoval náboženství. Od roku 1859 zastával úřad notáře biskupského soudu a od roku 1862 byl členem manželského soudu. V roce 1871 byl jmenován kanovníkem tarnowské kapituly a od roku 1880 až do své smrti byl scholastikem této kapituly.[1]

Byl veřejně a politicky aktivní. Od roku 1865 řídil městskou spořitelnu, v roce 1867 získal titul čestného občana Tarnowa. V období let 1867–1872 zasedal v okresním zastupitelstvu v Tarnowě a v období let 1869–1872 byl rovněž členem tarnowské městské rady.[1]

Působil též jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kde usedl ve volbách roku 1879 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Tarnow, Pilzno, Dombrowa atd. Poslancem byl do své smrti roku 1881.[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Josef Martusiewicz, duchovní, bytem Tarnów.[4] Patřil mezi polské národní poslance. Reprezentoval parlamentní Polský klub.[5]

Zemřel v říjnu 1881.[2]