Jóachaz (Izrael)

Jóachaz (hebrejsky: יְהוֹאָחָז‎, Jeho'achaz), v českých překladech Bible přepisováno též jako Joachaz či Jehoachaz, byl v pořadí jedenáctým králem Severního izraelského království a druhým králem čtvrté dynastie panovníků tohoto království. Jeho jméno se vykládá jako „Hospodin podržel“.[1] Dle názoru moderních historiků a archeologů vládl asi v letech 817 až 800 př. n. l.[2] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3083–3098 od stvoření světa neboli do rozmezí let 679–663 před naším letopočtem,[3] což odpovídá 17 letům vlády, jak je uvedeno v Druhé knize králů.[4]

Jóachaz
Narození	9. století př. n. l.
Úmrtí	9. století př. n. l.
Potomci	Jóaš
Otec	Jehú
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jóachaz byl synem krále Jehúa a na izraelský trůn v Samaří samostatně usedl až po smrti svého otce.[5] Z údaje, že se stal králem již ve 13. roce vlády judského krále Jóaše,[4] se totiž usuzuje, že některé královské pravomoci vykonával už za života svého otce. Nicméně Jóachazovy vladařské počiny ničím zvláštním nevynikaly. Co se týče náboženství, pokračoval v šlépějích svého otce, který podporoval modloslužebný kult zlatých býčků, jenž byl soustředěn v Bét-elu a v Danu. Stejně jako za vlády jeho otce, i za jeho vlády bylo izraelské království decimováno nájezdy vojsk aramejského krále Chazaela a poté ještě Ben-hadada III.[6] Po smrti Jóachaze usedl na izraelský trůn v Samaří jeho syn Jóaš.[7]