Ján Líška

Vystudoval v Německu strojní inženýrství. Krátce působil na železnici, pak se stal úředníkem později tajemníkem obchodní a živnostenské komory v Bratislavě.[2] Profesí byl generálním tajemníkem obchodní a živnostenské komory. Bydlel v Bratislavě.[3]

Po parlamentních volbách v roce 1929 se stal za Československou živnostensko-obchodnickou stranu středostavovskou poslancem Národního shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939.[4]

Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za živnostenskou stranu na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze.[5][1] V prosinci 1938 přešel do poslaneckého klubu Hlinkova slovenská ľudová strana - Strana slovenskej národnej jednoty, do které po přijetí Mnichovské dohody splynuly téměř všechny slovenské strany.[6]

V prosinci 1938 byl navíc zvolen do slovenského sněmu.[7] Za tzv. slovenského štátu zastával funkci generálního ředitele cukrovaru v Nitře.[1]