Jan III. Turzo
Ján (III.) Turzo (starší Thurzo; Thurzo de Bethlenfalvy; uváděn jako I. a podobně) (30. dubna 1437, Levoča – 10. října 1508, Baia Mare; pohřben v Levoči) byl kremnický komorní hrabě, obchodník, podnikatel evropského významu, znalec moderní dobývací techniky, levočský, krakovský a banskobystrický měšťan, zvolenský župan, jeden z hlavních věřitelů uherského panovnického dvora. Založil Turzovsko-fuggerovskou společnost. Působil na Slovensku, v Polsku, Čechách a Sedmihradsku.
Ján III. Turzo | |
---|---|
Narození | 30. dubna 1437 Levoča |
Úmrtí | 10. října 1508 (ve věku 71 let) Baia Mare |
Povolání | inženýr, báňský inženýr a obchodník |
Děti | Alexej I. Turzo Katharina Thurzo von Bethlenfalva Jerzy III Thurzó de Bethlenfalva |
Rodiče | György Thurzó de Bethlenfalva a Kata|Katalin |
Rod | Turzovci |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Narodil se jako syn levočského měšťana a kupce Juraje Turza, nebyl tedy šlechtického původu navzdory přívlastku "de Bethlenfalvy", baronem se stal až v roce 1505. Původně se měl stát knězem.
Podnikal v hornictví a hutnictví. V Krakově založil roku 1465 filiálku Turzovského podniku. V Mogile u Krakova postavil huť, v níž už kolem roku 1469 z mědi dovážené ze Slovenska odlučoval pomocí polského olova stříbro. Koncem století soustředil výrobu mědi a stříbra do středoslovenské oblasti do podniku, který se stal později základem tzv. Turzovsko-fuggerovské společnosti.
V roce 1494 založil Turzovsko-fuggerovskou společnost (první nebo jednu z prvních kapitalistických společností v Evropě), a tím i bohatství a slávu svého rodu Turzů.
V roce 1498 se stal Komorním hrabětem Kremnice (díky úvěrům, které poskytl uherskému králi), v roce 1502 se stal Zvolenským županem.
Vztah k Banské Bystrici
V roce 1494–1496 začal podnikatelsky pronikat do banskobystrického měděného revíru, postupně se zmocnil všech dolů. Roku 1495 založil šlajsovací měděnou huť a měděný hamr v Banské Bystrici; zkoncentroval produkci mědi a stříbra z této oblasti; hamr byl hlavním zdrojem zisků Turzovsko-fuggerovské společnosti (90. léta 15. stol.).
Od roku 1496 se stal banskobystrickým měšťanem, majitelem komorského domu spolu s Fuggery, vlastnil doly, hutě, lesy a nemovitosti v Banské Bystrici, kde podpořil i vznik Bratrské hornické pokladny jako její mecenáš.
Mecenášství
Jako člen městské rady Krakova byl roku 1477 jedním z těch, kteří rozhodovali o realizaci Stossova monumentálního mariánského oltáře pro kostel Panny Marie v Krakově, objednaný tamní komunitou německých obchodníků. Později byl hlavním mecenášem Veita Stosse během jeho pobytu v Krakově.[1]
Rodina
- Rodiče:
- otec Juraj I. Turzo (? - před 1458)
- matka Katarína (z neznámého rodu)
- Manželky:
- Uršula Bamová (Bem; + před 1483), dcera Jana Bema z Krakova
- Barbora Becková (Barbara Beck)
- 8 dětí, např.:
- Ján IV. Turzo
- Stanislav I. Turzo
- Juraj III. Turzo (1467-1521)
- Alexej I. Turzo (kolem 1490-1543)
- Ján VI. Turzo (kolem 1492 - 29. 3. 1558)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján III. Turzo na slovenské Wikipedii.
- Milan Dospěl, Olomoucká dílna Mistra Ukřižování z Kunčic kolem roku 1500. K výtvarné kultuře střední Moravy a východních Čech, Umění LX, 2012, s. 26 - 38