Ján Fadrusz

János (Ján) Fadrusz, křtěn Ján Evangelista Fadrusz (Fadrusz Evangelista János) (2. září 1858, Bratislava, Slovensko[1] – 25. října 1903, Budapešť, Maďarsko) byl maďarský sochař[2]. Jeho zaměřením byl klasicistní pomníkový směr.

Ján Fadrusz
Ján Fadrusz
Narození2. září 1858
Bratislava
Úmrtí25. října 1903
Budapešt
Místo pohřbeníHřbitov Kerepesi
Národnostmaďarská
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni (1888–1891)
Povolánísochař
Oceněnírytíř Řádu Františka Josefa
Nábož. vyznáníkatolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se na Zámocké ulici v Pálffyho dvoře, v chudých poměrech. Vyučil se zámečníkem, ve volných chvílích maloval a kreslil. Studoval na řezbářské škole v Uhrovci s podporou městského magistrátu. Výtvarně nadaného chlapce (1883 – reliéf Asverus) se ujal archivář J. A. Batka a dopomohl mu ke studiu na vídeňské akademii. Na základě doporučení Viktora Tilgnera v roce 1885 dostal stipendium 1. Prešporské spořitelny.

Po absolvování akademie vytvořil v Bratislavě sérii akademicky rutinovaných bust (Jakub Palugyai, Laforest – sbormistr), ale prorazil až svým Kristem na kříži v roce 1892 v Blumentálském kostele, za kterého dostal Munkácsyho cenu (práce podle ukřižovaného modelu i vlastního ukřižování).

Socha Marie Terezie v Bratislavě, která přinesla autorovi slávu, byla zničena v říjnu 1921

V roce 1893 si v Budapešti otevřel sochařský ateliér a věnoval se portrétnímu a monumentálnímu sochařství (sochy Ľudovíta Tisza, Mikuláše Vešeléniho a jezdecká socha Matyáše Korvína v Kluži a mnohá jiná díla). Panovník mu udělil rytířský kříž Řádu Františka Josefa a Řád železné koruny třetí třídy. Čestný doktorát mu udělila Klužská univerzita.

Několik prací z jeho mládí (portréty a figurální kompozice) je většinou v galerii města Bratislavy. Jako 45letý zemřel v Budapešti, kde je i pohřben.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Fadrusz na slovenské Wikipedii.

  1. indexovaný záznam o křtu v matrice farnosti Bratislava - Nejsvětější Trojice
  2. Hugh Chisholm ( 1911). The Encyclopedia Britannica: A Dictionary of Arts, Sciences, Literature and General Information. The Encyclopedia Britannica Co.,. p. 891.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.