Izumi Šikibu

Izumi Šikibu (和泉式部 , asi 976 – po roce 1033) byla japonská spisovatelka, básnířka a dvorní dáma na císařském dvoře během období Heian.

Izumi Šikibu
Narození976
provincie Ečizen
Úmrtí1033 (ve věku 56–57 let)
Povoláníbásnířka, dvorní dáma a spisovatelka
StátJaponsko Japonsko, období Heian
Žánrtanka a waka
Tématapoezie
Významná dílaDeník Izumi Šikibu
Manžel(ka)Q11121964
Atsumichi-shinnō
Fujiwara no Yasumasa
Partner(ka)Tametaka
Q11564339
Tošikata Minamoto
PříbuzníQ108655584, Q108655601, Q108656538 a Q108657235 (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Izumi Šikibu

Život a dílo

Pocházela ze staré aristokratické rodiny Óe a byla dcerou guvernéra provincie Ečizen. Ve dvaceti letech se provdala za Tačibanu no Mičisadu, guvernéra provincie Izumi a podle této provincie byla také pojmenována. Její skutečné jméno totiž není známo a šikibu je označení pro dvorní dámu u císařského dvora. Tou se také skutečně stala poté, co se svým manželem rozešla. Žila pak v sídelním městě Kjótu na dvoře císařovny Šóši. Díky své kráse prožila několik milostných vztahů, především s princem Tametakou (zemřel roku 1002) a poté s jeho bratrem Acumičim, syny císaře Reizei.[1]

Většina informací o jejím životě pochází z jejího poetického deníku Izumi Šikibu nikki (Deník Izumi Šikibu) a z prozaických úvodů k jejím básním typu tanka a waka, které se dochovaly v dodatečně uspořádaných sbírkách Izumi Šikubu šú (Sbírka Izumi Šikibu) a Izumi Šikibu zokušú (Pokračování sbírky Izumi Šikibu). V deníku, který je považován za přední dílo japonské deníkové literatury, popsala svůj vášnivý milostný vztah s princem Acumičim v letech 1003-1004. Její poezie vyniká osobitým jazykem a silnou citovostí, čímž se odlišovala od schematické dekorativnosti básní založených na sbírce Kokinšú, která se začala přežívat.[1][2] Řada jejích básní byla zařazena do císařské sbírky japonské poezie Gošúišú z roku 1086 a do dalších oficiálních básnických analogií včetně prestižní Šinkokinšú (1201, Nová sbírka starých a současných japonských básní).[3]

Předčasnou smrt svého milence Acumičiho roku 1007 nesla velmi těžce a tento smutek vyjádřila i ve svých básních. Roku 1010 se znovu provdala a odešla od dvora. Další její osudy a ani rok její smrti není znám, poslední oficiální zpráva o ní je z roku 1033.[4]

Ukázka z poezie

Posviť mi do daleka,
měsíčku nad horami!
Musím už vykročit a jít
po cestě z temnot - temnotami.

přeložila Zdenka Švarcová

Česká vydání

Externí odkazy

Reference

  1. Vlasta Winkelhöferová: Slovník japonské literatury, Libri, Praha 2008, str. 122-123
  2. Slovník spisovatelů - Asie a Afrika 1., Odeon, Praha 1967, str. 435
  3. http://www.databazeknih.cz/knihy/ctvero-rocnich-dob-50351
  4. home.infionline.net [online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-12.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.