Izotopy osmia

Přírodní osmium (76Os) je tvořeno sedmi izotopy; šesti stabilními: 184Os (přirozený výskyt 0,02 %), 187Os (1,96 %), 188Os (13,24 %), 189Os (16,15 %), 190Os (26,26 %) a 192Os (40,78 %); a radioizotopem 186Os (1,59 %, poločas přeměny 2,0×1015 let), který je vzhledem k dlouhému poločasu přeměny obvykle považován za stabilní. Bylo také popsáno 36 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 161 až 203, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější umělé radioizotopy jsou 194Os (poločas přeměny 6,0 let), 185Os (93,6 dne), 191Os (15,4 6 d), 193Os (30,11 hodin) a 182Os (21,84 h). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 14 hodin, většina pod 1,5 minuty. Radioizotopy s nukleonovým číslem 185 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy rhenia, zatímco u 191Os a těžších radioizotopů se vyskytuje přeměna beta minus na iridium.[1].

187Os vzniká přeměnou 187Re (poločas přeměny 4,33×1010 let). Měření poměru obsahu tohoto izotopu a 188Os, stejně jako poměru 187Re/188Os, se využívá k datování pozemských a meteorických hornin.

Seznam izotopů
symbol
nuklidu		 Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 		 poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]		 produkt(y)
přeměny[2]		 jaderný
spin[1]		 reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]		 rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie
161Os 76 85 0,64(6) ms α 157W
162Os 76 86 161,984 43(54) 2,1(1) ms α 158W 0
163Os 76 87 162,982 69(43) 5,5(6) ms α 159W -7/2
164Os 76 88 163,978 04(22) 21(1) ms α (98 %) 160W 0
β+ (2 %) 164Re
165Os 76 89 164,976 76(22) 71(3) ms α (90 %) 161W -7/2
β+ (10 %) 165Re
166Os 76 90 165,972 691(20) 208(6) ms α (72 %) 162W 0
β+ (28 %) 166Re
167Os 76 91 166,971 55(8) 810(60) ms α (57 %) 163W -7/2
β+ (43 %) 167Re
168Os 76 92 167,967 804(13) 2,1(1) s β+ (57 %) 168Re 0
α (43 %) 164W
169Os 76 93 168,967 019(27) 3,43(14) s β+ (86,3 %) 169Re -5/2
α (13,7 %) 165W
170Os 76 94 169,963 577(12) 7,37(18) s β+ (90,5 %) 170Re 0
α (9,5 %) 176W
171Os 76 95 170,963 185(20) 8,3(2) s β+ (98,2 %) 171Re -5/2
α (1,8 %) 167W
172Os 76 96 171,960 023(16) 19,2(9) s β+ (99,8 %) 172Re 0
α (0,2 %) 168W
173Os 76 97 172,959 808(16) 22,4(9) s β+ (99,6 %) 173Re -5/2
α (0,4 %) 169W
174Os 76 98 173,957 062(12) 44(4) s β+ (99,98 %) 174Re 0
α (0,02 %) 170W
175Os 76 99 174,956 946(15) 1,4(1) min β+ 175Re -5/2
176Os 76 100 175,954 81(3) 3,6(5) min β+ 176Re 0
177Os 76 101 176,954 965(17) 3,0(2) min β+ 177Re -1/2
178Os 76 102 177,953 251(18) 5,0(4) min β+ 178Re 0
179Os 76 103 178,953 816(19) 6,5(3) min β+ 179Re -1/2
180Os 76 104 179,952 379(22) 21,5(4) min β+ 180Re 0
181Os 76 105 180,953 24(3) 105(3) min β+ 181Re -1/2
181m1Os 49,2 keV[1] 2,7(1) min β+ (≥97 %) 181Re -7/2
IC (≤3 %) 181Os
181m2Os 156,5(7) keV 316(18) ns +9/2
182Os 76 106 181,952 110(23) 21,84(20) h EC 182Re 0
182mOs 1 831,4 keV[1] 0,78(7) ms IC 182Os -8
183Os 76 107 182,953 13(5) 13,0(5) h β+ 183Re +9/2
183mOs 170,7 keV[1] 9,9(3) h β+ (85 %) 183Re -1/2
IC (15 %) 183Os
184Os 76 108 183,952 489 1(14) Pozorovatelně stabilní[3] 0 2(1)×10−4
185Os 76 109 184,954 042 3(14) 93,6(5) d EC 185Re -1/2
185m1Os 102,3(7) keV 3,0(4) µs -7/2
185m2Os 275,7(8) keV 0,78(5) µs +11/2
186Os 76 110 185,953 838 2(15) 2,0(11)×1015 r α 182W 0 0,015 9(3)
187Os[4] 76 111 186,955 750 5(15) Pozorovatelně stabilní[5] -1/2 0,019 6(2)
188Os[4] 76 112 187,955 838 2(15) Pozorovatelně stabilní[6] 0 0,132 4(8)
189Os 76 113 188,958 147 5(16) Pozorovatelně stabilní[7] -3/2 0,161 5(5)
189mOs 30,8 keV[1] 5,81(6) h IC 189Os -9/2
190Os 76 114 189,958 447 0(16) Pozorovatelně stabilní[8] 0 0,262 6(2)
190mOs 1 705,4(2) keV[1] 9,9(1) min IC 190Os -10
191Os 76 115 190,960 929 7(16) 15,4(1) d β− 191Ir -9/2
191mOs 74,4 keV[1] 13,10(5) h IC 191Os -3/2
192Os 76 116 191,961 480 7(27) Pozorovatelně stabilní[9] 0 0,407 8(19)
192mOs 2 015,4 keV[1] 5,9(1) s IC (>87 %) 192Os -10
β− (<13 %) 192Ir
193Os 76 117 192,964 151 6(27) 30,11(1) h β− 193Ir -3/2
194Os 76 118 193,965 182 1(28) 6,0(2) r β− 194Ir 0
195Os 76 119 194,968 13(54) ≈9 min β− 195Ir
196Os 76 120 195,969 64(4) 34,9(2) min β− 196Ir 0
197Os 76 121 2,8(6) min β− 197Ir
198Os 76 122 β− 198Ir 0
199Os 76 123 6(3) s β− 199Ir
200Os 76 124 6,5(35) s β− 200Ir 0
201Os 76 125 >160 ns β− 201Ir
202Os 76 126 >160 ns β− 202Ir 0
203Os 76 127 >160 ns β− 203Ir

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of osmium na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22.
  2. Stabilní izotopy tučně
  3. Předpokládá se alfa rozpad na 180W nebo dvojitá β+ přeměna na 184W s poločasem nad 5,6×1013 let.
  4. Využívá se v rhenium-osmiovém datování.
  5. Předpokládá se alfa rozpad na 183W.
  6. Předpokládá se alfa rozpad na 184W.
  7. Předpokládá se alfa rozpad na 185W.
  8. Předpokládá se alfa rozpad na 186W.
  9. Předpokládá se alfa rozpad na 188W nebo dvojitá β− přeměna na 192Pt s poločasem nad 9,8×1012 let.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.