Izotopy kadmia

Přírodní kadmium (₄₈Cd) se skládá z osmi izotopů. U dvou z nich byla pozorována radioaktivní přeměna, u dalších tří se předpokládá, ale nebyla pozorována kvůli příliš dlouhým poločasům. Přírodní izotopy jsou ¹⁰⁶Cd (přirozený výskyt 1,25 %), ¹⁰⁸Cd (0,89 %), ¹¹⁰Cd (12,49 %), ¹¹¹Cd (12,80 %), ¹¹²Cd (24,13 %), ¹¹³Cd (12,22 %), ¹¹⁴Cd (28,73 %) a ¹¹⁶Cd (7,49 %). Bylo také popsáno 32 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 95 až 134, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější (umělé) radioizotopy jsou ¹⁰⁹Cd (poločas přeměny 461,4 dne), ¹¹⁵Cd (53,46 hodin), ¹⁰⁷Cd (6,50 h) a ¹¹⁷Cd (2,49 h). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 58 minut, většina pod 2 minuty. Radioizotopy s nukleonovým číslem 109 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy stříbra, zatímco u ¹¹³Cd a těžších radioizotopů převažuje přeměna beta minus na indium.[1].

Seznam izotopů

symbol nuklidu	Z(p)	N(n)	hmotnost izotopu (u)	poločas přeměny[1]	způsob(y) přeměny[1]	produkt(y) přeměny[2]	jaderný spin[1]	reprezentativní izotopové složení (molární zlomek)[1]	rozmezí přirozeného výskytu (molární zlomek)
symbol nuklidu	excitační energie			poločas přeměny[1]	způsob(y) přeměny[1]	produkt(y) přeměny[2]	jaderný spin[1]	reprezentativní izotopové složení (molární zlomek)[1]	rozmezí přirozeného výskytu (molární zlomek)
⁹⁵Cd	48	47	94,949 87(64)	?			?
⁹⁶Cd	48	48	95.93977(54)#	1,04(23) s	β⁺	⁹⁶Ag	0
⁹⁷Cd	48	49	96,934 94(43)	1,10(7) s	β⁺	⁹⁷Ag	+9/2
^97mCd	0 keV[1]			3,70(8) s	β⁺ (75 %)	⁹⁷Ag	+25/2
^97mCd	0 keV[1]			3,70(8) s	β⁺, p (25 %)	⁹⁶Pd	+25/2
⁹⁸Cd	48	50	97,927 40(8)	9,2(3) s	β⁺ (>99,97 %)	⁹⁸Ag	0
⁹⁸Cd	48	50	97,927 40(8)	9,2(3) s	β⁺, p (<0,03 %)	⁹⁷Ag	0
^98mCd	2 427,5(6) keV			190(20) ns			+8
⁹⁹Cd	48	51	98,925 01(22)	16(3) s	β⁺ (99,83 %)	⁹⁹Ag	+5/2
					β⁺, p (0,17%)	⁹⁸Pd
					β⁺, α (<10⁻⁴%)	⁹⁴Rh
¹⁰⁰Cd	48	52	99,920 29(10)	49,1(5) s	β⁺	¹⁰⁰Ag	0
¹⁰¹Cd	48	53	100,918 68(16)	1,36(5) min	β⁺	¹⁰¹Ag	+5/2
¹⁰²Cd	48	54	101,914 46(3)	5,5(5) min	β⁺	¹⁰²Ag	0
¹⁰³Cd	48	55	102,913 419(17)	7,3(1) min	β⁺	¹⁰³Ag	+5/2
¹⁰⁴Cd	48	56	103,909 849(10)	57,7(10) min	β⁺	¹⁰⁴Ag	0
¹⁰⁵Cd	48	57	104,909 468(12)	55,5(4) min	β⁺	¹⁰⁵Ag	+5/2
¹⁰⁶Cd	48	58	105.906459(6)	Pozorovatelně stabilní[3]			0	0,012 5(6)
¹⁰⁷Cd	48	59	106,906 618(6)	6,50(2) h	β⁺	^107mAg	+5/2
¹⁰⁸Cd	48	60	107.904184(6)	Pozorovatelně stabilní[4]			0	0,008 9(3)
¹⁰⁹Cd	48	61	108.904982(4)	461,4(12) d	ε	¹⁰⁹Ag	+5/2
^109m1Cd	59,6(4) keV			12(2) µs			+1/2
^109m2Cd	463,0(5) keV			10,9(5) µs			+11/2
¹¹⁰Cd	48	62	109,903 002 1(29)	Stabilní			0	0,124 9(18)
¹¹¹Cd	48	63	110,904 178 1(29)	Stabilní			+1/2	0,128 0(12)
^111mCd	396,2 keV[1]			48,50(9) min	IC	¹¹¹Cd	-11/2
¹¹²Cd	48	64	111,902 757 8(29)	Stabilní			0	0,241 3(21)
¹¹³Cd	48	65	112.9044017(29)	8,00(26)×10¹⁵ r	β⁻	¹¹³In	+1/2	0,122 2(12)
^113mCd	263,5 keV[1]			14,1(5) r	β⁻ (99,86 %)	¹¹³In	-11/2
^113mCd	263,5 keV[1]			14,1(5) r	IC (0,14 %)	¹¹³Cd	-11/2
¹¹⁴Cd	48	66	113,903 358 5(29)	Pozorovatelně stabilní[5]			0	0,287 3(42)
¹¹⁵Cd	48	67	114,905 431 0(29)	53,46(5) h	β⁻	^115mIn	+1/2
^115mCd	181,0 keV[1]			44,56(24) d	β⁻	^115mIn	-11/2
¹¹⁶Cd	48	68	115,904 756(3)	3,3(4)×10¹⁹ r	2 β⁻	¹¹⁶Sn	0	0,074 9(18)
¹¹⁷Cd	48	69	116,907 219(4)	2,49(4) h	β⁻	^117mIn	+1/2
^117mCd	136,4 keV[1]			3,36(5) h	β⁻	^117mIn	-11/2
¹¹⁸Cd	48	70	117,906 915(22)	50,3(2) min	β⁻	¹¹⁸In	0
¹¹⁹Cd	48	71	118,909 92(9)	2,69(2) min	β⁻	^119mIn	q3/2
^119mCd	146,5 keV[1]			2,20(2) min	β⁻	^119mIn	-11/2
¹²⁰Cd	48	72	119,909 85(2)	50,80(21) s	β⁻	¹²⁰In	0
¹²¹Cd	48	73	120,912 98(9)	13,5(3) s	β⁻	^121mIn	+3/2
^121mCd	214,9 keV[1]			8,3(8) s	β⁻	^121mIn	-11/2
¹²²Cd	48	74	121,913 33(5)	5,24(3) s	β⁻	¹²²In	0
¹²³Cd	48	75	122,917 00(4)	2,10(2) s	β⁻	^123mIn	+3/2
^123mCd	316,5 keV[1]			1,82(3) s	β⁻ (≤100 %)	¹²³In	-11/2
^123mCd	316,5 keV[1]			1,82(3) s	IC (≥0 %)	¹²³Cd	-11/2
¹²⁴Cd	48	76	123,917 65(7)	1,25(2) s	β⁻	¹²⁴In	0
¹²⁵Cd	48	77	124,921 25(7)	0,68(4) s	β⁻	^125mIn	+3/2
^125mCd	0 keV[1]			480(30) ms	β⁻	¹²⁵In	-11/2
¹²⁶Cd	48	78	125,922 35(6)	0,515(17) s	β⁻	¹²⁶In	0
¹²⁷Cd	48	79	126,926 44(8)	0,37(7) s	β⁻	^127mIn	+3/2
¹²⁸Cd	48	80	127,927 76(32)	0,28(4) s	β⁻	¹²⁸In	0
¹²⁹Cd	48	81	128,932 15(32)	154(2) ms	β⁻ (<100 %)	¹²⁹In	+3/2
¹²⁹Cd	48	81	128,932 15(32)	154(2) ms	β⁻, n (>0 %)	¹²⁹Cd	+3/2
^129m1Cd	0 keV[1]			146(8) ms	β⁻ (<100 %)	¹²⁹In	-11/2
^129m1Cd	0 keV[1]			146(8) ms	β⁻, n (>0 %)	¹²⁸In	-11/2
^129m2Cd	1,94 MeV[1]			3,6(2) ms	IC	¹²⁹Cd	+21/2
¹³⁰Cd	48	82	129,933 9(3)	162(7) ms	β⁻ (96,5 %)	¹³⁰In	0
¹³⁰Cd	48	82	129,933 9(3)	162(7) ms	β⁻, n (3,5 %)	¹²⁹In	0
¹³¹Cd	48	83	130,940 67(32)	68(3) ms	β⁻ (96,5 %)	¹³¹In	-7/2
¹³¹Cd	48	83	130,940 67(32)	68(3) ms	β⁻, n (3,5 %)	¹³⁰In	-7/2
¹³²Cd	48	84	131,945 55(54)	97(10) ms	β⁻, n (60 %)	¹³¹In	0
¹³²Cd	48	84	131,945 55(54)	97(10) ms	β⁻ (40 %)	¹³²In	0
¹³³Cd	48	85		57(10) ms	β⁻	¹³³In	-7/2
					β⁻, 2n	¹³¹In
					β⁻, n	¹³²In
¹³⁴Cd	48	86		65(15) ms	β⁻	¹³⁴In	0

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of cadmium na anglické Wikipedii.

Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22.
Stabilní izotopy tučně
Předpokládá se dvojitá β⁺ přeměna na ¹⁰⁶Pd s poločasem přes 3,6×10²⁰ let
Předpokládá se dvojitá β⁺ přeměna na ¹⁰⁸Pd s poločasem přes 1,9×10¹⁸ let.
Předpokládá se dvojitá β⁻ přeměna na ¹¹⁴Sn s poločasem nad 2,1×10¹⁸ let.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Izotopy kadmia na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[icn-1] Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22.

[2] Stabilní izotopy tučně

[3] Předpokládá se dvojitá β⁺ přeměna na ¹⁰⁶Pd s poločasem přes 3,6×10²⁰ let

[4] Předpokládá se dvojitá β⁺ přeměna na ¹⁰⁸Pd s poločasem přes 1,9×10¹⁸ let.

[5] Předpokládá se dvojitá β⁻ přeměna na ¹¹⁴Sn s poločasem nad 2,1×10¹⁸ let.