Izotopy india

Přírodní indium (49In) se skládá ze dvou izotopů, stabilního 113In (přirozený výskyt 4,29 %) a 115In s poločasem přeměny 4,41×1014 let (95,51 %). Bylo také popsáno 39 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 97 až 137, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější umělé radioizotopy jsou 111In (poločas přeměny 2,804 7 dne), 110In (4,9 hodin), 109In (4,167 h) a 108In (58 minut). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 44 minut, většina pod 2 minuty. Radioizotopy s nukleonovým číslem 112 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy kadmia, zatímco u 114In a těžších radioizotopů převažuje přeměna beta minus na cín.[1].

Indium-111 se používá v nukleární medicíně k radioaktivnímu značkování léčiv jako je například oktreotid.

Seznam izotopů

symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie
97In 49 48 96,949 54(64) ? β+ 97Cd  ?
p 96Cd
98In 49 49 97,942 14(21) 43(21) ms β+ 98Cd  ?
98mIn 0 keV[1] 1,6(8) s β+ 98Cd
99In 49 50 98,934 22(43) 3,0(8) s β+ 99Cd  ?
99mIn 400(150) keV 1 s -1/2
100In 49 51 99,931 11(27) 5,8(2) s β+ (98,3 %) 100Cd +6
β+, p (1,7 %) 99Ag
101In 49 52 100,926 34(32) 15,1(3) s β+ 100Cd +9/2
β+, p 100Ag
101mIn 550(100) keV 10 s -1/2
102In 49 53 101,924 09(12) 23,3(1) s β+ (99,990 7 %) 102Cd +6
β+, p (0,009 3 %) 101Ag
103In 49 54 102,919 914(27) 65(7) s β+ 103Cd +9/2
103mIn 631,7 keV[1] 34(2) s β+ (67 %) 103Cd -1/2
IC (33 %) 103In
104In 49 55 103,918 30(9) 1,80(3) min β+ 104Cd +6
104mIn 93,5 keV[1] 15,7(5) s IC (80 %) 104In +3
β+ (20 %) 104Cd
105In 49 56 104,914 674(19) 5,07(7) min β+ 105Cd +9/2
105mIn 674,1 keV[1] 48(6) s IC 105In -1/2
106In 49 57 105.913465(13) 6,2(1) min β+ 106Cd +7
106mIn 28,6 keV[1] 5,2(1) min β+ 106Cd +2
107In 49 58 106,910 295(12) 32,4(3) min β+ 107Cd +9/2
107mIn 678,5 keV[1] 50,4(6) s IC 107In -1/2
108In 49 59 107,909 698(10) 58,0(12) min β+ 108Cd +7
108mIn 29,8 keV[1] 39,6(7) min β+ 108Cd +2
109In 49 60 108,907 151(6) 4,167(18) h β+ 109Cd +9/2
109m1In 650,1 keV[1] 1,34(7) min IC 109In -1/2
109m2In 2 101,8 keV[1] 209(6) ms +19/2
110In 49 61 109,907 165(13) 4,9(1) h β+ 110Cd +7
110mIn 62,1 keV[1] 69,1(5) min β+ 110Cd +2
111In 49 62 110,905 103(5) 2,8047(5) d ε 111Cd +9/2
111mIn 537,0 keV[1] 7,7(2) min IC 111In -1/2
112In 49 63 111,905 532(6) 14,88(17) min β+ (57,4 %) 112Cd +1
β (42,6 %) 112Sn
112m1In 156,6 keV[1] 20,67(8) min β+ 112Cd +4
112m2In 350,76(9) keV 690(50) ns +7
112m3In 613,69(14) keV 2,81(3) µs -8
113In 49 64 112,904 058(3) Stabilní +9/2 0,042 9(5)
113mIn 391,7 keV[1] 99,476(23) min IC 113In -1/2
114In 49 65 113,904 914(3) 71,9(1) s β (99,5 %) 114Sn +1
β+ (0,5 %) 114Cd
114m1In 190,3 keV[1] 49,51(1) d IC (96,75 %) 114In +5
β+ (3,25 %) 114Cd
114m2In 501,94(3) keV 43,1(6) ms IC (96,75 %) 114In -8
β+ (3,25 %) 114Cd
114m3In 641,72(3) keV 4,3(4) µs +7
115In 49 66 114,903 878(5) 4,41(25)×1014 r β 115Sn +9/2 0,957 1(5)
115mIn 336,2 keV[1] 4.486(4) h IC (95 %) 115In -1/2
β (5 %) 115Sn
116In 49 67 115,905 260(5) 14,10(3) s β (99,98 %) 116Sn +1
ε 116Cd
116m1In 127,3 keV[1] 54,29(17) min β 116Sn +5
116m2In 289,7 keV[1] 2,18(4) s IC 116In -8
117In 49 68 116,904 514(6) 43,2(3) min β 117Sn +9/2
117mIn 315,302(12) keV116Sn 116,2(3) min β (52,9 %) 117Sn -1/2
IC (47,1 %) 117In
118In 49 69 117,906 354(9) 5,0(5) s β 118Sn +1
118m1In 60 keV[1] 4,45(5) min β 118Sn +5
118m2In 0,2 MeV[1] 8,5(3) s IC (98,6 %) 118In -8
β (1,4 %) 118Sn
119In 49 70 118,905 845(8) 2,4(1) min β 119Sn +9/2
119m1In 311,4 keV[1] 18,0(3) min β (95,6 %) 119Sn -1/2
IC (4,4 %) 119In
119m2In 654,27(7) keV 130(15) ns +1/2, +3/2
120In 49 71 119,907 96(4) 3,08(8) s β 120Sn +1
120m1In 0 keV[1] 47,3(5) s -8
120m2In 70 keV[1] 46,2(8) s β 120Sn +5
121In 49 72 120,907 846(29) 23,1(6) s β 121Sn +9/2
121mIn 313,7 keV[1] 3,88(10) min β (98,8 %) 121Sn -1/2
IC (1.2 %) 121In
122In 49 73 121,910 28(5) 1,5(3) s β 122Sn +1
122m1In 40 keV[1] 10,3(6) s +5
122m2In 290 keV[1] 10,8(4) s β 122Sn -8
123In 49 74 122,910 438(26) 6,17(5) s β 123mSn +9/2
123mIn 327,2 keV[1] 47,4(4) s β 123mSn -1/2
124In 49 75 123,913 18(5) 3,12(9) s β 124Sn +1
124mIn 50 keV[1] 3,7(2) s β 124Sn -8
125In 49 76 124,913 60(3) 2,36(4) s β 125mSn +9/2
125mIn 360,1 keV[1] 12,2(2) s β 125Sn -1/2
126In 49 77 125,916 46(4) 1,53(1) s β 126Sn +3
126mIn 102 keV[1] 1,64(5) s β 126Sn -8
127In 49 78 126,917 35(4) 1,09(1) s β (≥99,97 %) 127mSn +9/2
β, n (≤0,03 %) 126Sn
127m1In 462 keV[1] 3,67(4) s β (99,31 %) 127mSn -1/2
β, n (0,69 %) 126Sn
127m2In 1 863 keV[1] 1,04(10) s β 127mSn -1/2
128In 49 79 127,920 17(5) 0,84(6) s β (>99,54 %) 128Sn +3
β, n (<0,46 %) 127Sn
128m1In 247,87(10) keV 10(7) ms -1
128m2In 320(60) keV 720(100) ms β 128Sn -8
129In 49 80 128,921 70(5) 611(5) ms β (99,77 %) 129Sn +9/2
β, n (0,23 %) 128Sn
129m1In 459 keV[1] 1,23(3) s β (>96,1 %) 129Sn -1/2
β, n (3,6 %) 128Sn
IC (<0,3 %) 129In
129m2In 1,63 MeV[1] 0,67(10) s β 129mSn -23/2
129m3In 1,688 MeV[1] 8,7(7) µs IC 129mIn -17/2
129m4In 1,911 MeV[1] 110(15) ms IC 129mIn +29/2
130In 49 81 129.92497(4) 0,29(2) s β (99,07 %) 130Sn -1
β, n (0,93 %) 129Sn
130m1In 50 keV[1] 0,54(1) s β (98,35 %) 130Sn -10
β, n (1,65 %) 129Sn
130m2In 0,4 MeV[1] 0,54(1) s β (98,35 %) 131Sn +5
β, n (1,65 %) 130Sn
131In 49 82 130,926 85(3) 0,28(3) s β (≥98 %) 131Sn +9/2
β, n (≤2,2 %) 130Sn
131m1In 302 keV[1] 0,35(5) s β (≥98 %) 131Sn -1/2
β, n (≤2 %) 130Sn
IC (≤0,02 %) 131In
131m2In 3 764 keV[1] 0,32(6) s β (>99 %) 131Sn +21/2
IC (<1 %) 131In
β, n (≈0,03 %) 130Sn
132In 49 83 131,932 99(7) 207(6) ms β (93,7 %) 132Sn -7
β, n (6,3 %) 131Sn
133In 49 84 132,937 81(32) 165(3) ms β, n (85 %) 132Sn +9/2
β (15 %) 133Sn
133mIn 330 keV[1] 180(15) s β 133Sn -1/2
IC 133In
β, n 132Sn
134In 49 85 133,944 15(43) 140(4) ms β, n (65 %) 133Sn -4 až -7
β (35 %) 134Sn
135In 49 86 134,949 33(54) 92(10) ms β 135Sn +9/2
136In 49 87 86(9) ms β 136Sn
137In 49 88 70(35) ms β 137Sn

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of indium na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22.
  2. Stabilní a téměř stabilní (poločas přeměny delší než stáří vesmíru) izotopy tučně

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.