Izotopy cínu

Cín (50Sn) má deset stabilních či pozorovatelně stabilních izotopů (což je nejvíce ze všech prvků), nejběžnější je 120Sn (přirozený výskyt 32,58 %) Bylo také popsáno 31 radioizotopů, s nukleonovými čísly 99 až 139, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější jsou 126Sn (poločas přeměny 2,3×105 let), 123Sn (129,2 d), 113Sn (115,09 h) a 125Sn (9,64 dne). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 28 hodin, většina pod 2 minuty. Radioizotopy s nukleonovým číslem 113 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy india, zatímco u 121Sn a těžších radioizotopů převažuje přeměna beta minus na antimon.[1].

Seznam izotopů

symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie
99Sn[3] 50 49 98,949 33(64)  ?
100Sn 50 50 99,939 04(76) 1,16(20) s β+ (>83 %) 100In 0
β+, p (<17 %) 99Cd
101Sn 50 51 100,936 06(32) 1,7(3) s β+ (74 %) 101In +5/2
β+, p (26 %) 100Cd
102Sn 50 52 101,930 30(14) 3,8(2) s β+ 102In 0
102mSn 2 017(2) keV 720(220) ns +6
103Sn 50 53 102,928 10(32) 7,0(2) s β+ (98,8 %) 103In +5/2
β+, p (1,2 %) 102Cd
104Sn 50 54 103,923 14(11) 20,8(5) s β+ 104In 0
105Sn 50 55 104,921 35(9) 32,7(5) s β+ (99,99 %) 105In +5/2
β+, p (0,01 %) 104Cd
106Sn 50 56 105,916 88(5) 115(5) s β+ 106In 0
107Sn 50 57 106,915 64(9) 2,90(5) min β+ 107In +5/2
108Sn 50 58 107,911 925(21) 10,30(8) min β+ 108In 0
109Sn 50 59 108,911 283(11) 18,0(2) min β+ 109In +5/2
110Sn 50 60 109,907 843(15) 4,11(10) h ε 110In 0
111Sn 50 61 110,907 734(7) 35,3(6) min β+ 111In +7/2
111mSn 254,72(8) keV 12,5(10) µs +1/2
112Sn 50 62 111.904818(5) Pozorovatelně stabilní[4] 0 0,009 7(1)
113Sn 50 63 112,905 171(4) 115,09(3) d β+ 113In +1/2
113mSn 77,4 keV[1] 21,4(4) min IT (91,1 %) 113Sn +7/2
β+ (8,9 %) 113In
114Sn 50 64 113,902 779(3) Stabilní 0 0,006 6(1)
114mSn 3 087,37(7) keV 733(14) ns -7
115Sn 50 65 114,903 342(3) Stabilní +1/2 0,003 4(1)
115m1Sn 612,81(4) keV 3,26(8) µs +7/2
115m2Sn 713,64(12) keV 159(1) µs -11/2
116Sn 50 66 115,901 741(3) Stabilní 0 0,145 4(9)
117Sn 50 67 116,902 952(3) Stabilní +1/2 0,076 8(7)
117m1Sn 314,6 keV[1] 13,76(4) d IC 117Sn -11/2
117m2Sn 2 406,4(4) keV 1,75(7) µs +19/2
118Sn 50 68 117,901 603(3) Stabilní 0 0,242 2(9)
119Sn 50 69 118,903 308(3) Stabilní +1/2 0,085 9(4)
119m1Sn 89,5 keV[1] 293,1(7) d IC 119Sn -11/2
119m2Sn 2 127,0(10) keV 9,6(12) µs +19/2
120Sn 50 70 119,902 194 7(27) Stabilní 0 0,325 8(9)
120m1Sn 2 481,63(6) keV 11,8(5) µs -7
120m2Sn 2 902,22(22) keV 6,26(11) µs +10
121Sn 50 71 120 904 235 5(27) 27,03(4) h β 121Sb 3/2+
121m1Sn 6,3 keV[1] 43,9(5) r IC (77,6 %) 121Sn -11/2
β (22,4 %) 121Sb
121m2Sn 1 998,8(9) keV 5,3(5) µs +19/2
121m3Sn 2 834,6(18) keV 167(25) ns -27/2
122Sn 50 72 121,903 439 0(29) Pozorovatelně stabilní[5] 0 0,046 3(3)
123Sn 50 73 122,905 720 8(29) 129,2(4) d β 123Sb -11/2
123m1Sn 24,6 keV[1] 40,06(1) min β 123Sb +3/2
123m2Sn 1 945,0(10) keV 7,4(26) µs +19/2
123m3Sn 2 153,0(12) keV 6 µs +23/2
123m4Sn 2 713,0(14) keV 34 µs -27/2
124Sn 50 74 123,905 273 9(15) Pozorovatelně stabilní[6] 0 0,057 9(5)
124m1Sn 2 204,622(23) keV 270(60) ns -5
124m2Sn 2 325,01(4) keV 3,1(5) µs -7
124m3Sn 2 656,6(5) keV 45(5) µs +10
125Sn 50 75 124,907 784 1(16) 9,64(3) d β 125Sb -11/2
125mSn 27,5 keV[1] 9,52(5) min +3/2
126Sn 50 76 125,907 653(11) 2,30(14)×105 r β (66,5 %) 126m2Sb 0
β (33,5 %) 126m1Sb
126m1Sn 2 218,99(8) keV 6,6(14) µs -7
126m2Sn 2 564,5(5) keV 7,7(5) µs +10
127Sn 50 77 126,910 360(26) 2,10(4) h β 127Sb -11/2
127mSn 4,7 keV[1] 4,13(3) min β 127Sb +3/2
128Sn 50 78 127,910 537(29) 59,07(14) min β 128Sb 0
128mSn 2 091,5 keV[1] 6,5(5) s IC 128Sn -7
129Sn 50 79 128,913 48(3) 2,23(4) min β 129Sb +3/2
129mSn 35.2(3) keV 6,9(1) min β (>99,998 %) 129Sb -11/2
IC (<0,002 %) 129Sn
130Sn 50 80 129,913 967(11) 3,72(7) min β 130Sb 0
130m1Sn 1 946,9 keV[1] 1,7(1) min β 130Sb -7
130m2Sn 2 434,79(12) keV 1,61(15) µs +10
131Sn 50 81 130,917 000(23) 56,0(5) s β 131Sb +3/2
131m1Sn 0 keV[1] 58,4(5) s β (>99,99 %) 131Sb -11/2
IC (<0,01 %) 131Sn
131m2Sn 4 846,7(9) keV 300(20) ns -19/2 až -23/2
132Sn 50 82 131,917 816(15) 39,7(8) s β 132Sb 0
133Sn 50 83 132,923 83(4) 1,46(3) s β (99,97 %) 133Sb -7/2
β, n (0,03 %) 132Sb
134Sn 50 84 133,928 29(11) 1,050(11) s β (83 %) 134Sb 0
β, n (17 %) 133Sb
135Sn 50 85 134,934 73(43) 530(20) ms β (79 %) 135Sb -7/2
β, n (21 %) 134Sb
136Sn 50 86 135,939 34(54) 290(20) ms β (72 %) 136Sb 0
β, n (28 %) 135Sb
137Sn 50 87 136,945 99(64) 190(60) ms β, n (58 %) 136Sb -5/2
β (42 %) 135Sb

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of tin na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22.
  2. Stabilní a téměř stabilní (poločas přeměny delší než stáří vesmíru) izotopy tučně
  3. nejtěžší známý nuklid, který má více protonů než neutronů
  4. Předpokládá se dvojitá β+ přeměna na 112Cd
  5. Předpokládá se dvojitá β přeměna na 122Te
  6. Předpokládá se dvojitá β přeměna na 124Te s poločasem nad 1,2×1021 let.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.