Izotopy boru
Bor (B) má přirozeně se vyskytující izotopy 10B a 11B, druhý z nich tvoří asi 80 % přírodního boru. Existuje 14 radioizotopů, které mají neutronová čísla od 6 do 21, všechny s krátkým poločasem přeměny, nejdéle žijící jsou 8B s poločasem přeměny pouhých 770 milisekund a 12B s poločasem přeměny 20,2 ms. Všechny ostatní izotopy mají poločas přeměny kratší než 17,35 ms, nejméně stabilní izotop je 7B s poločasem přeměny 150 yoktosekund. Izotopy s relativní atomovou hmotností pod 10 se přeměňují na helium (přes krátce žijící izotopy beryllia), zatímco ty s relativní atomovou hmotností nad 11 se většinou přeměňují na uhlík.
Relativní atomová hmotnost přírodního boru je 10,811(7).
Tabulka
Symbol nuklidu |
Z(p) | N(n) | izotopová |
poločas přeměny |
způsob rozpadu (y)[1] | dceřiný izotop(y) |
jaderný spin |
reprezentativní izotopické |
rozsah přírodního zastoupení |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
6B | 5 | 1 | 6,04681(75)# | ||||||
7B | 5 | 2 | 7,02992(8) | 350(50)×10−24 s [1,4(2) MeV] |
p | 6Be[n 1] | (3⁄2−) | ||
8B[n 2] | 5 | 3 | 8,0246072(11) | 770(3) ms | β+, α | 2 4He | 2+ | ||
9B | 5 | 4 | 9,0133288(11) | 800(300)×10−21 s [0,54(21) keV] |
p | 8Be[n 3] | 3⁄2− | ||
10B | 5 | 5 | 10.0129370(4) | Stabilní | 3+ | 19,9(7) | 18,929–20,386 | ||
11B | 5 | 6 | 11,0093054(4) | Stabilní | 3⁄2− | 80,1(7) | 79,614–81,071 | ||
12B | 5 | 7 | 12,0143521(15) | 20,20(2) ms | β− (98.4%) | 12C | 1+ | ||
β−, α (1,6%) | 8Be[n 4] | ||||||||
13B | 5 | 8 | 13,0177802(12) | 17,33(17) ms | β− (99,72%) | 13C | 3⁄2− | ||
β−, n (0,279%) | 12C | ||||||||
14B | 5 | 9 | 14,025404(23) | 12,5(5) ms | β− (93,96%) | 14C | 2− | ||
β−, n (6,04%) | 13C | ||||||||
15B | 5 | 10 | 15,031103(24) | 9,87(7) ms | β−, n (93,6%) | 14C | 3⁄2− | ||
β− (6,0%) | 15C | ||||||||
β−, 2n (0,40%) | 13C | ||||||||
16B | 5 | 11 | 16,03981(6) | <190×10−12 s [<0.1 MeV] |
n | 15B | 0− | ||
17B[n 5] | 5 | 12 | 17,04699(18) | 5,08(5) ms | β−, n (63,0%) | 16C | (3⁄2−) | ||
β− (22,1%) | 17C | ||||||||
β−, 2n (11,0%) | 15C | ||||||||
β−, 3n (3,5%) | 14C | ||||||||
β−, 4n (0,40%) | 13C | ||||||||
18B | 5 | 13 | 18,05617(86)# | <26 ns | n | 17B | (4−)# | ||
19B[n 5] | 5 | 14 | 19,06373(43)# | 2,92(13) ms | β− | 19C | (3⁄2−)# |
- Následně se rozpadá dvojitou protonovou emisí na 4He čistou reakci 7B → 4He + 3 1H
- Má 1 halo proton
- okamžitě se rozpadá na dvě alfa částice čistou reakci 9B → 2 4He + 1H
- Okamžitě se rozpadá na dvě alfa částice čistou reakci 12B → 3 4He + e−
- 2 halo neutronů
Poznámky
- Přesnost izotopového zastoupení a atomové hmotnosti je omezena prostřednictvím variacemi. Dané rozsahy by měly být použitelné na všechny běžné pozemské materiály.
- Komerčně dostupné materiály mohou být podrobeny neznámé nebo neúmyslné izotopové frakcionaci. Mohou se objevit podstatné odchylky od daného množství a složení.
- Hodnoty označené # nejsou odvozené čistě z experimentálních dat, ale alespoň částečně od systematických trendů.
- Nejistoty jsou uvedeny ve stručné formě v závorce za odpovídající poslední číslicí. Nejistota hodnoty označují jednu směrodatnou odchylku, kromě izotopového složení a standardní atomové hmotnosti od IUPAC, které používají folical nejistoty.[2]
- Hmotnosti nuklidů jsou dány IUPAP Komisí pro symboly, jednotky, názvosloví, atomové hmotnosti a základní konstanty (SUNAMCO).
- Izotopové složení je uvedeno podle IUPAC Komise pro izotopové složení a atomové hmotnosti.
Aplikace
Bor-10
Bor-10 je používán v borové záchytné neutronové terapii (BNCT) jako experimentální léčba některých mozkových nádorů.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of boron na anglické Wikipedii.
- "Universal Nuclide Chart". nucleonica. (registration required (help)) .
- "2.5.7.
Literatura
- Isotopové hmotnosti:
- G. Audi; A. H. Wapstra; C. Thibault; J. Blachot; O. Bersillon (2003). "The NUBASE evaluation of nuclear and decay properties" (PDF). Nuclear Physics A. 729: 3–128. Bibcode:2003NuPhA.729....3A. doi:10.1016/j.nuclphysa.2003.11.001.
- Isotopové složení a standardní atomové hmotnosti:
- J. R. de Laeter; J. K. Böhlke; P. De Bièvre; H. Hidaka; H. S. Peiser; K. J. R. Rosman; P. D. P. Taylor (2003). "Atomic weights of the elements. Review 2000 (IUPAC Technical Report)". Pure and Applied Chemistry. 75 (6): 683–800. doi:10.1351/pac200375060683.
- M. E. Wieser (2006). "Atomic weights of the elements 2005 (IUPAC Technical Report)". Pure and Applied Chemistry. 78 (11): 2051–2066. doi:10.1351/pac200678112051. Lay summary.
- Poločas přeměny, spin, a izomerní data vybraná z následujících zdrojů. See editing notes on this article's talk page.
- G. Audi; A. H. Wapstra; C. Thibault; J. Blachot; O. Bersillon (2003). "The NUBASE evaluation of nuclear and decay properties" (PDF). Nuclear Physics A. 729: 3–128. Bibcode:2003NuPhA.729....3A. doi:10.1016/j.nuclphysa.2003.11.001.
- National Nuclear Data Center. "NuDat 2.1 database". Brookhaven National Laboratory. Retrieved September 2005. Check date values in:
|access-date=
(help) - N. E. Holden (2004). "Table of the Isotopes". In D. R. Lide. CRC Handbook of Chemistry and Physics (85th ed.). CRC Press. Section 11. ISBN 978-0-8493-0485-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu izotopy boru na Wikimedia Commons