Izjum
Izjum (ukrajinsky Ізюм, rusky Изюм) je město v Charkovské oblasti na Ukrajině. Leží na řece Severní Doněc zhruba 138 kilometrů na jihovýchod od Charkova, hlavního města oblasti. Po administrativně-teritoriální reformě v červenci 2020 patří do Izjumského rajónu, do té doby byl Izjum jako město oblastního významu spravován samostatně.[2] V roce 2012 ve městě žilo 51 606 obyvatel, v roce 2021 to bylo přibližně 46 884 obyvatel.
Izjum Ізюм | |
---|---|
Katedrála Nanebevzetí (Vozněsenská) | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°12′46″ s. š., 37°15′25″ v. d. |
Nadmořská výška | 67 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2 |
Stát | Ukrajina |
Oblast | Charkovská |
Rajón | Izjumský |
Izjum | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 41,0 km² |
Počet obyvatel | 45 884 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 1 119,1 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1681 |
Oficiální web | city-izyum |
Adresa obecního úřadu | площа Центральна 1 64300 м. Ізюм |
Telefonní předvolba | 4736 |
PSČ | 64300 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přes Izjum vede Evropská silnice E40.
Geografie
Izjum se nachází ve vzdálenosti 138 km od Charkova na obou březích řeky Severní Doněc, na soutoku řek Vlhký Izjumec a Suchý Izjumec. K městu patří osady Kamenka, Pimonovka, Doněckoje, Dibrova, Kapitolovka, Babenkovo.
Rozloha lesů v okolí města je asi 60 000 hektarů, z toho 430 hektarů ve městě a ve vzdálenosti 9 km se nachází jedna z největších přehrad na východě Ukrajiny, Oskolská přehrada.[3]
Etymologie
Podle první hypotézy pochází název města ze zkomolení polovského slova uzum, což znamená hrozny, které se v okolí pěstovaly i v nejstarších dobách. Tato teorie je potvrzena i starým jménem osady Uzjum. Podle jiné hypotézy je odvozen z názvů řeky Izyumec a významného středověkého brodu Izyumfurt, který ležel na strategicky důležité spojnici mezi Moskvou a Krymem. Podle třetí teorie měl být název odvozen z tatarského slova guzun, což znamená přechod nebo brod.
Historie
První písemná zpráva pochází z roku 1571. V 17. a 18. století bylo město základnou kozáckého pluku na opevněné „Linii Izjum“ proti Krymským Tatarům. V 19. století bylo město správním centrem stejnojmenného újezdu v Charkovské gubernii. Za druhé světové války město obsadila nacistická vojska po bitvě u Charkova, od 23. června 1942 do 5. února 1943; stalo se dějištěm bojů na východní frontě.
Ruská agrese 2022
Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 bylo město dlouhé týdny dějištěm těžkých bojů. Místostarosta hovořil o záměrném zničení města. Na konci března 2022 byl Izjum dobyt ruskými silami. Britský Guardian zaznamenal výpověď zdejší ukrajinské rodiny o honech na civilisty, rabování a únosech.[4]
Hospodářství
Průmyslové město Izjum má rozvinutý strojírenský a nábytkářský průmysl.
Památky
- Katedrála Nanebevstoupení Páně (Vozněsenskij sobor) - ze 2. poloviny 18. století
- Chrám Krista Spasitele (Преображенський собор/Spaso-Preobraženskij sobor) - byl postaven v letech 1682-1684, je příkladem ukrajinského baroka; roku 1866 byl zasvěcen také sv. Dmitriji Soluňskému, proroku Iljovi a svaté Anně, po roce 1930 byl chrám uzavřen a proměněn na skladiště, barokní ikonostas s dřevořezbami z poloviny 18. století byl zničen.
Odkazy
Reference
- Розподіл наявного населення за типом місцевості. Dostupné online. [cit. 2022-04-16]
- Про утворення та ліквідацію районів. www.golos.com.ua [online]. 2020-07-18. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ИСТОРИЯ ГОРОДА ИЗЮМА. ikm2002.narod.ru [online]. 2003-08-13 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (rusky)
- The Guardian, reportáž ze 4. dubna 2022
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Izjum na Wikimedia Commons