Izjaslav Vladimirovič

Izjaslav I. Vladimirovič, bělorusky Ізяслаў УладзіміравічIzjaslau Uladzimiravič, (9781001 Polock) byl v letech 986–1001 polocký kníže, vnuk Ragnvalda I., syn Rognedy a Vladimira I. Svatého, zakladatel polocké větve Rurikovců.

Izjaslav Polocký
Narození980 nebo 981
Kyjev
Úmrtí1001
Polock
Nábož. vyznánípravoslaví
DětiBrjačislav I. Polocký
Vseslav I. Polocký
RodičeVladimír I. Kyjevský a Rogněda Polocká
RodRurikovci
PříbuzníDobroněga Kyjevská, Predslava Kyjevská, Premislava Kyjevská, Jaroslav I. Moudrý, Vyšeslav Novgorodský, Mstislav Černigovský, Vsevolod Volyňský, Boris Rostovský, Gleb Muromský a Stanislav Smolenský (sourozenci)
Vseslav Polocký[1][2] (vnuk)
Funkcepolocký kníže (988–1001)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Letopisy se o něm příliš nezmiňují a ani jméno jeho manželky není známo. Roku 987 po nezdařeném atentátu své matky Rognedy na knížete Vladimira byl s ní poslán do města Izjaslav (dnes Zjaslavl), kde 988 spolu s bratry přijal křest. Roku 989 dostal údělem Polocké knížectví. Podle kronik měl Izjaslav mírnou a laskavou povahu a své sídlo patrně přenesl na bezpečnější místo, dnešní Polock. V roce 1001 zemřel a zanechal po sobě dva syny.

O sto let později zapsal kronikář pověst o tom, jak Vladimír chtěl manželku po atentátu usmrtit, ale malý Izjaslav tomu zabránil: podal otci meč a řekl: "Nebudeš sám, já budu svědkem". Vladimír však po poradě s bojary dal Rognedě území, které mu sama přinesla jako věno a kde pak za nezletilého Izjaslava možná vládla.

Avers pečeti
Revers pečeti

Pečeť

Otisk pečeti, kterou Izjaslav I. Vladimirovič za své vlády používal, se nalezl roku 1954 v Novgorodě. Je vyražena na olověném pásku, který byl řemínkem přivázán k listině, a je asi nejstarším dokladem písma na území východní Evropy, neboť se datuje do roku 986. Na líci (aversu) je Izjaslavův znak (trojzubec s křížkem na prostředním zubu) a písmena OΝΖAC**OΖ, což lze doplnit na OΝΖACΛΑOZ a patrně znamená cyrilský zápis řeckého jména ho Izaslaos. Na rubu jsou písmena ГРΑΔ*****, což lze doplnit na ГРΑΔΠΛΤСΚ (Grad Pltsk).

Děti

Odkazy

Reference

  1. Andrej Vasiljevič Ekzempljarskij: Vseslav Vrjačislavič. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VII. 1892.
  2. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Izjaslav. Sv. 12, str. 966
  • Alexejev L. V.: Polacká zem // Staroruská knížectví X-XII století. Moskva 1975.
  • Zagaruľski E. M.: Západní Rus: ІХ–ХІІІ století. Minsk 1998.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.