Iván Fundora

Zápasení se věnoval od 8 let v rodném Güines pod vedením Isela Montera a záhy byl vybrán na sportovní školu v EIDE Julio Antonio Mella.[1] Vrcholově se připravoval v Havaně ve sportovním středisku CEAR. V kubánské volnostylařské reprezentaci se pohyboval od roku 1995 ve váze do 62 kg a od roku 1997 ve váze do 69 kg jako reprezentační dvojka za Yosvany Sánchezem. Se Sanchézem prohrál v roce 2000 nominaci na olympijské hry v Sydney. V roce 2002 se měnily váhové limity a startoval ve váze do 74 kg. V roce 2004 uspěl v kubánské olympijské nominaci na olympijské hry v Athénách před Danielem Gonzálezem.[2] V Athénách postoupil ze základní skupiny bez ztráty technického bodu. Ve čtvrtfinále porazil obhájce zlaté olympijské medaile Kanaďana Daniela Igaliho 3:1 na technické body. V semifinále nastoupil proti reprezentantu Kazachstánu Gennadiji Lalijevovi. Vyrovnané semifinále prohrál v závěrečné minutě, když nevyužil výhody v parteru a navíc se vzápětí nechal vytlačit ze žíněnky. Po prohře 4:5 na technické body nastoupil v souboji o třetí místo proti Poláku Krystianu Brzozowskému. Úvodní poločas prohrál po dvou trestech za pasivitu 0:1 a jeho soupeř udržel minimální vedení do konce regulérní hrací doby. Protože šlo o minimální bodový zisk a rozdíl, zápas pokračoval prodloužením. V něm hned na úvod rozhodčí nařídil klinč, který vyhrál a zápas dotáhl do vítězného konce 3:1 na technické body. Získal nečekanou bronzovou olympijskou medaili.

V roce 2007 se třetím místem na mistrovství světa v Istanbulu kvalifikoval na olympijské hry v Pekingu v roce 2008. V Pekingu prohrál ve čtvrtfinále s ruským Dagestáncem Buvajsarem Sajtijevem 0:2 na sety. Z oprav však postoupil do souboje o třetí místo proti Bulharu Kirilu Terzievovi. Úvodní set prohrál divokým skóre 5:6 na technické body, když ještě deset sekund před koncem prvního setu vedl 5:4. Druhý set měl podobný průběh, bez velkého taktizování rozhodly poslední sekundy druhého setu, když se navíc po boji v parteru nechal položit na lopatky. Obsadil dělené 5. místo. Sportovní kariéru ukončil v roce 2011.