Jolanda Jeruzalémská
Jolanda Jeruzalémská či Isabela II. Jeruzalémská (1212 – 25. dubna 1228, Andria) byla královna jeruzalémská a sicilská a císařovna Svaté říše římské.
Jolanda Jeruzalémská | |
---|---|
Narození | duben 1212 Akko |
Úmrtí | 25. dubna 1228 (ve věku 15–16 let) Andria |
Příčina úmrtí | horečka omladnic |
Místo pohřbení | Andria Cathedral |
Povolání | politička |
Choť | Fridrich II. Štaufský (1225–1228) |
Děti | Konrád IV. Štaufský |
Rodiče | Jan z Brienne a Marie z Montferratu |
Rod | House of Brienne |
Příbuzní | Jan z Brienne, Ludvík z Brienne, Alfons z Brienne a Marie z Brienne (sourozenci) Konradin[1], Anežka Goricko-Tyrolská[2], Albrecht von Hohenstaufen[2] a Lluís de Gorízia-Tirol[2] (vnoučata) |
Funkce | jeruzalémský král |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Jolanda byla jediným dítětem urozeného, leč chudého Jana z Brienne a Marie z Montferratu, dědičky Jeruzalémského království. Jan z Brienne a Marie z Montferratu uzavřeli sňatek roku 1210. Ženichovi bylo téměř šedesát a nevěstě necelých dvacet let.[3] Marie z Montferratu zemřela krátce po porodu, Jolanda byla prohlášena královnou a Jan z Brienne se stal regentem Jeruzalémského království. Záhy se znovu oženil s dcerou arménského krále Lva II. v Kilikii, Štěpánkou.
Roku 1223 se setkal ve Ferentinu papež Honorius III., Jan z Brienne a římský císař Fridrich II. Štaufský. Čerstvě ovdovělý Fridrich mnoho let sliboval, že se vydá na křížovou výpravu a nyní si jako podmínku kladl sňatek s dědičkou Jeruzaléma. V srpnu roku 1225 se třináctiletá Jolanda za třicetiletého Fridricha v zastoupení provdala. Poté byla korunována jeruzalémskou královnou a odvezena do Itálie. 9. listopadu se v katedrále v Brindisi odehrál slavnostní svatební ceremoniál. Jolanda se vdávala nerada a novomanžel údajně již během líbánek svedl jednu z jejích sestřenic.[4] Jana z Brienne císař okamžitě zbavil pozice regenta[3] a manželku držel ve svém harému.
Roku 1226 mladá královna porodila dcerku, která brzy zemřela. O rok později se v Andrii narodil syn Konrád a Jolanda jeho narození zaplatila životem. Byla pohřbena v katedrále Santa Maria Assunta v Andrii.[5] Počátkem 21. století se stala jednou z postav historického románu spisovatelky Ludmily Vaňkové Dítě z Apulie.
Dědicem jeruzalémského trůnu se stal malý Konrád a Fridrich II. Štaufský byl regentem. Po příchodu do Svaté země se Fridrichovi podařilo uzavřít desetiletý mír se sultánem al-Kámilem, vlastnoručně se korunoval králem jeruzalémským. Při odjezdu 1. května 1229 na něj nespokojené obyvatelstvo házelo hnůj a odpadky.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yolande of Jerusalem na anglické Wikipedii.
- Kindred Britain.
- Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- HROCHOVI, Věra a Miroslav. Křižáci ve Svaté zemi. Praha: Mladá fronta, 1996.
- BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0819-5.
- KOVÁČ, Peter. Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.. Praha: Petr Kováč - Ars Auro Prior, 2010. ISBN 978-80-904298-2-6. S. 135.
Literatura
- Uwe A. Oster: Die Frauen Kaiser Friedrichs II. Piper , München 2008, ISBN 978-3-492-04899-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jolanda Jeruzalémská na Wikimedia Commons
- (německy) genealogie-mittelalter.de
- (italsky) Archeologický výzkum v Andrii
Německá královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Konstancie Aragonská |
1225–1228 Jolanda Jeruzalémská |
Nástupce: Blanka Lancia |
Sicilská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Konstancie Aragonská |
1225–1228 Jolanda Jeruzalémská |
Nástupce: Blanka Lancia |