Isabella d'Este
Isabella d'Este (18. května 1474 – 13. ledna 1539), markýza z Mantovy, byla významná postava italské renesance a jedna z nejvýznamnějších postav tehdejší politiky a kultury.
| Izabela Estenská | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. května 1474 Ferrara |
| Úmrtí | 13. února 1539 (ve věku 64 let) Mantova |
| Místo pohřbení | Kostel sv. Pavly v Mantově |
| Povolání | saloniérka a sběratelka umění |
| Choť | František II. Gonzaga (od 1490) |
| Děti | Federico II Gonzaga, Duke of Mantua Eleonora Gonzaga Ercole Gonzaga Ferrante Gonzaga Ippolita Gonzaga Livia (Paola) Gonzaga Fernando I Gonzaga, Conte di Guastalla, Duca di Ariano |
| Rodiče | Herkules I. Estenský a Eleonora Aragonská |
| Rod | Estenští a Gonzagové |
| Příbuzní | Beatrice d’Este, Alfons I. d'Este, Ferrante d'Este, Giulio d'Este, Sigismondo d'Este a Hipolyt I. Estenský (sourozenci) Markéta Bavorská (manželova matka) Louis Gonzaga, Vilém I. Gonzaga, Francesco III Gonzaga, Duke of Mantua, Federico Gonzaga, Isabella Gonzaga[1], Alessandro Gonzaga a Emilia Cauzzi Gonzaga (vnoučata) |
| Funkce | regent |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Isabella d'Este se narodila ve Ferraře Eleonoře a Ercolovi d'Este (Estenští patřili mezi nejstarší a nejtradičnější severoitalské rodiny). Isa, znamená „stejně“ a bella „krásná“. „Stejně krásná“, elegantní a šarmantní měla zůstat celý život. Měla o rok mladší sestru Beatrice a bratra Alfonsa. Děti po matce podědily lásku k hudbě – po večeři muzicírovala obě děvčátka na clavichord při světle svící se svou matkou – ta hrála na harfu. Isabela měla přirozený talent pro veškerý druh pohybu – především pro tanec. Po celý život byla známa vytříbenou grácii, kterou neztrácela ani ve stáří.
Isabela se vdala za Francesca Gonzagu – markrabího v Mantově, generála v benátské armádě. Jako první přivedla – ke svému obrovskému zklamání –na svět děvčátko. Celkem měla tři dcery: Eleonoru, Ippolitu a Livii, ke kterým neměla dobrý vztah.Nejstarší dceři dovolila, aby se provdala, ostatní musely přijmout závoj a strávit život za klášterními zdmi.
Zemřela v únoru 1539. Dosáhla všech cílů, které si vytkla – byla ctěná básníky i spisovateli, malíři jako Tizian a Mantegna ji zvěčnili svým uměním, obdivovanou přítelkyní králů a císařů, okouzlila i sveřepé papeže.
Reference
- Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Izabela Estenská na Wikimedia Commons
- Fotogalerie Archivováno 8. 10. 2009 na Wayback Machine
