Isaac Kashdan

Isaac Kashdan (19. listopadu 1905, New York City – 20. února 1985, Los Angeles) byl americký šachový velmistr a šachový spisovatel. Dvakrát vyhrál americký šachový šampionát (1938 a 1947), celkem pětkrát se zúčastnil šachové olympiády. Získal zde pět individuálních medailí. Na všech olympiádách, kterých se zúčastnil, získal alespoň bronzovou medaili v individuální kategorii. V týmové kategorii pak získal 2 zlaté medaile, jednu stříbrnou a 1 bronzovou. Jeho úspěšnost výhry na šachové olympiádě dosahuje 79,7 procenta, což je čtvrtá nejvyšší úspěšnost na světě.

Isaac Kashdan
Narození19. listopadu 1905
New York
Úmrtí20. února 1985 (ve věku 79 let)
Los Angeles
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V Evropě byl nazýván 'der kleine Capablanca', protože dokázal zvítězit i v pozicích, které byly zdánlivě remízové. Alexandr Aljechin jej označil jako nejpravděpodobnějšího šachistu, který jej nahradí jako mistr světa. Kashdan se však od šachu oddálil kvůli nedostatku financí a velké hospodářské krizi, která přišla právě v té době, když měl Kashdan svá nejlepší šachová léta ještě před sebou. Aby finančně podporoval svou rodinu, začal tehdy pracovat jako pojišťovací agent.

Život

Narodil se 19. listopadu roku 1905 v New Yorku, a to do židovské rodiny.[1] Ve dvacátých letech 20. století navštěvoval City College of New York.

Šachové olympiády

Celkem pětkrát reprezentoval Spojené státy na šachové olympiádě, a to v letech 1928, 1930, 1931, 1933 a 1937.

V roce 1928 na druhé šachové olympiádě v Haagu hrál Kashdan na první šachovnici. Z patnácti partií jich vyhrál dvanáct, jednu zremizoval a dvě prohrál. Od dva roky později hrál v Hamburku Kashdan na třetí šachové olympiádě také na první šachovnici, ze 17 partií jich vyhrál znovu dvanáct, jednu zremizoval, ostatní pak prohrál. O rok později na čtvrté šachové olympiádě, která se konala v Praze hrál Kashdan zase na první šachovnici. Osm partií vyhrál, jednu prohrál a osm jich zremizoval. O další dva roky později hrál Kashdan na páté šachové olympiádě znovu na první šachovnici. Tehdy sedmkrát vyhrál, jednou prohrál a šest z jeho celkových 15 partií skončilo remízou. V roce 1937 hrál Kashdan na 7. šachové olympiádě, tentokrát na třetí šachovnici. Třináct partií vyhrál, jednu prohrál a dvě zremízoval. Tento výsledek, tedy skóre 14 z 16 byl nejlepší z celé této olympiády.

Jeho úspěšnost výhry na olympiádách je 79,7 % (52 partií vyhrál, pět prohrál a 22 skončilo remízou), což je nejvíce ze všech amerických šachistů, kteří se zúčastnili alespoň čtyř šachových olympiád. Na těchto olympiádách vyhrál čtyři týmové medaile, tři byly zlaté (1931, 1933, 1937) a jedna stříbrná (1928). Vyhrál také pět individuálních medailí, dvě z toho byly zlaté (1928, 1937), jedna byla stříbrná (1933) a dvě bronzové (1930, 1931).[2]

Ze všech šachistů, kteří hráli na více než čtyřech šachových olympiádách má Kashdan čtvrtý nejvyšší úspěšnost výhry a je tak za Mikhailem Talem, Anatolijem Karpovem a Tigranem Petrosjanem.

Úspěchy v Evropě a Americe

V roce 1930 skončil Kashdan na turnaji ve Franfurktu druhý, hned za Aaronem Nimcovičem. Ve stejném roce prohrál skórem 2,5 : 3,5 ve Stockholmu zápas proti Göstovi Stoltzemu, avšak v Gyoru porazil se skórem 5 : 4 australského Lajose Steinera. V New Yorku pak porazil v zápase skórem 3 : 0 Charlese Jaffeho.

Na turnaji v New Yorku v roce 1931 skončil Kashdan s 8,5/11 body na druhém místě za José Raúlem Capablancou. V tomto roce skončil s 13,5/26 body v Bledu na 4.–7. místě. Tento turnaj vyhrál Aljechin, který zde ani jednou neprohrál. V Hastings v tomto roce skončil jen o půl bodu se 7,5/9 bodů za Čechoslovákem Salo Flohrem, když třikrát remizoval, ale ani jednou neprohrál.[3]

V roce 1932 skončil v Mexiku City s 8,5 body společně s Aljechinem na prvním místě. V Pasadeně pak skončil s 7,5/11 body na druhém místě znovu za Aljechinem. V Londýně pak skončil Kashdan na třetím až čtvrtém místě, když dosáhl sedmi z jedenácti bodů. Tento turnaj vyhrál Aljechin.[4] V Syrakusech v roce 1934 skončil Kashdan s 10,5/14 body druhý. Vítězem se stal Samuel Reshevsky.[5]

V Chicagu v roce 1934 skončil na americkém otevřeném mistrovství s 4,5/9 body ve finále. Nakonec skončil 5. až 6., přičemž turnaj vyhráli Samuel Reshevsky a Reuben Fine.[5] Na stejném turnaji skončil v Milwaukee o rok později na třetím místě, když dosáhl 6,5 z 10 bodů. Tento turnaj vyhrál Reuben Fine.[6]

Rozhodčí, trenér a spisovatel

Titul velmistra získal Kashdan v roce 1954, v roce 1960 se pak stal mezinárodním rozhodčím. V roce 1960 vedl americký tým na šachové olympiádě v Lipsku. Tým nakonec skončil stříbrný. Spisovatel Frank Brady o Kashdanovi napsal: „Nejcennějším členem týmu byl ten hráč, který nehrál, tedy Isaac Kashdan. Jako týmový kapitán přinesl našim hráčům jedinečné znalosti nejen o komplikacích v mezinárodním šachu, ale jeho nadšení a vzpomínky z třicátých let ostatní hráče motivovalo a vedlo tak týmovému úspěchu.“

V roce 1933 založil Kashdan společně s Izraelem Horowitzem šachový časopis Chess Review, který byl v roce 1969 zakoupen šachovou federací Spojených států. Kashdan byl v letech 1955 až 1982 přispěvatelem do šachové rubriky Los Angeles Times, poté, co utrpěl mozkovou mrtvici.

Jako rozhodčí se zúčastnil mnoha turnajů, mezi ně patří dva Pjatigorskijho poháry, a to v letech 1963 v Los Angeles a v roce 1966 v Santa Monice. Pomohl zorganizovat sérii turnajů Lone Pine. Později působil jako viceprezident šachové federace Spojených států.

Herní styl

Šachoví spisovatelé Arnold Denker a Larry Parr píšou v knize The Bobby Fischer I Knew And Other Stories, že Kashdan byl mocným taktikem, avšak píší, že jeho skutečná síla spočívala v koncovkách, obzvlášť když měl dvojici střelců. Kvůli velké hospodářské krizi ve třicátých letech přestal Kashdan hrát pravidelně, což vedlo k jeho postupnému odchodu ze světové špičky.

Rodina

Kvůli tomu, že jedno z Kashdanových dětí trpělo vážnými zdravotními problémy se kvůli lepším klimatickým podmínkám rodina ve 40. letech přestěhovala do Los Angeles.

Jeho jediný stále žijící syn, Richard Kashdan žije (k 2010) v San Franciscu. Pod svou přezdívkou Mark Bernay je znám v hackerských, ale hlavně v kruzích okolo téma phreakingu.[7] Pod svou přezdívkou udržuje archiv „telefonních výletů“; nahrávky dokumentující cestování po Spojených státech během šedesátých a začátkem sedmdesátých let s cílem prozkoumat místní telefonní ústředny.[8][9] Sleduje dění v šachovém světě, ale závodně šachy nehraje.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isaac Kashdan na anglické Wikipedii.

  1. Chess and Jews by Edward Winter [online]. Edward Winter [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Kashdan, Isaac [online]. Olimpbase [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
  3. 1931 [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
  4. 1932 [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
  5. Syracuse [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné v archivu. (anglicky)
  6. 1935 [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
  7. RIESMAN, Abraham. Vice. www.vice.com [online]. 2012-03-09 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Phone Trips [online]. Wide Web [cit. 2020-04-01]. Dostupné online.
  9. Extra Goodies — Mark Bernay [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.