Informační management

Jako informační management nebo též information management či řízení informací se označuje podobor managementu, která se zabývá sběrem, zpracováním, řízením a distribucí informací k jednomu nebo více uživatelům. V rámci podniku se jedná o využívání informací pracovníky jednotlivých odděleních. To zahrnuje plnění požadavků na informace s ohledem na práva přístupu k informacím. Managementem se proto rozumí organizace a kontrola nad plánováním organizace, řízení, zpracování a vyhodnocování informačních aktivit za účelem splnění cílů klienta. Stručně řečeno, informační management s sebou nese organizování, vyhledávání, získávání, zajištění a udržení informací. Úzce souvisí s řízením podniku a se správou dat.

Existuje více definic informačního managementu. Například Matthew Hinton ho v roce 2006 definoval takto: „Informační management je vědomý proces, při němž jsou shromažďována data, která jsou využívána pro podporu rozhodování a řídících procesů na všech úrovních řízení podniku.“

Nadstavbou informačního managementu je management znalostí.

Technologické pojetí správy informací

Informací potřebných pro chod podniku je mnoho a stále narůstají. Lidské schopnosti na zpracování všech informací jsou omezené z důvodu kapacity a časové náročnosti. Proto je třeba využívat nejnovější technologie a systémy. Informační management má za úkol standardizovat postupy a procesy při nakládání s těmito informacemi.

Systém pro správu informací řeší následující problémy

Informace se dají získat z vnějších (externích) nebo vnitřních (interních) zdrojů. Vnějšími zdroji jsou například veřejné rejstříky, databáze, tiskoviny, odborná periodika, internet apod., z nich se dají získat obecné technické, ekonomické, právní informace. Vnitřními zdroji jsou zejména interní dokumenty, které vytvořili samotní pracovníci a které je třeba je archivovat a poskytnout spolupracovníkům – zprávy, hlášení, výkazy atd. Některé informace podnik vytváří povinně a v předepsané formě – účetnictví firmy, audit, bezpečnost práce, statistické výkazy pro státní statistický úřad, technické a hygienické atesty zboží atd.

Na zpracování informací jsou v podnicích využívány specializované hardwarové a softwarové prostředky. Standardním vybavením je firemní počítačová síť, datové úložiště s automatickou zálohou, tiskové centrum a specializovaná softwarová nadstavba.

Management informačních potřeb podniku

Informační management lze vidět z pohledu nejen samotných dat, ale i z pohledu osob, které s nimi pracují. Jde o pojetí „informace“ v moderním pracovním dění. Pracovníci na všech úrovních podniku mají specifické potřeby a požadavky na přístup k informacím a z toho lze odvodit potřeby nastavení a managementu informací v podniku. Informační management spolurozhoduje, jaké formy komunikace, jaké techniky, které informace a které poznatky se pro dosažení cílů organizace jeví jako racionální.

Informační systémy pro manažery
TPS, MIS a EIS
TPS, MIS, DSS a EIS

S pojmem informační management souvisí pojem informační systém.

Manažeři využívají v rámci podniku při procesech rozhodování, řízení projektů, procesů a týmů různé druhy informačních systémů. Ty jsou úzce spjaty s lidmi. Informační systém se skládá ze systému na podporu provozu podniku a umožňuje shromažďovat data, která jsou dále využita dalšími systémy.

Podle úrovně řízení se rozlišují následující informační systémy pro manažery:

Ze systémů pro podporu vrcholového vedení se někdy vyčleňují ještě systémy pro podporu rozhodování (DSS) jakožto mezistupeň mezi MIS a EIS.

Systémový přístup k vedení podniku

Informační management lze zahrnout pod úlohy vedení podniku a identifikaci problémů na úrovni vnitřní i vnější komunikace. Podle tohoto pojetí nelze informační management oddělit od procesu vedení podniku. Systémové přístupy poskytují metodické návody nejen pro řešení problémů, ale umožňují je řešit komplexně s ohledem k ostatním vlivům. Nakládání s informacemi v podniku je proto jeden z podstatných organizačních cílů, za který je vedení zodpovědné.

Literatura
  • Informační management. 1. vyd. Editor Petr Doucek. Praha: Professional Publishing, 2010, 251 s. ISBN 978-80-7431-010-2.
  • Informační management a společnost. Editor Jan Klas, Stanislav Gregor. Praha: Oeconomica, 2003, 103 s. Vědecký a výzkumný sborník (Vysoká škola ekonomická v Praze. Katedra systémové analýzy). ISBN 80-245-0524-X.
  • VYMĚTAL, Jan, Anna DIAČIKOVÁ a Miriam VÁCHOVÁ. Informační a znalostní management v praxi. Vyd. 1. Praha: LexisNexis CZ, 2005, 399 s. ISBN 80-86920-01-1.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.