Nevědomost

Nevědomost či také neznalost[1] je stav nevědění, nedostatek vědomostí[2].

Nevědomost může být:

  • nezaviněná – důsledek slabomyslnosti či nemožnosti resp. nedostatku možností dostat se k potřebným informacím
  • zaviněná – důsledek subjektivního výběru informací nebo důsledek záměrného vědomého nevěnování pozornosti informacím (jejich ignorování) u člověka schopného se k potřebným informacím dostat a pochopit je

Nevědomost a právo

V morálním a trestně-právním kontextu v souvislosti s nevědomostí platí známá věta „ignorantia juris non excusat“ („neznalost zákona neomlouvá“), která poukazuje na to, že neznalost zákona, resp. nevědomost o následcích trestného činu nebo o trestném činu samotném, není polehčující okolností svědčící o nevině. Tím se nabádá k přijetí odpovědnosti za svoje skutky a činy.

Nevědomost ve filozofii

V řecké filozofii se hovoří o sókratovské nevědomosti, která je charakterizovaná všeobecně známou větou: „scio me nihil scire“ nebo „scio me nescire“ („vím, že nic nevím“).

V indické filosofii je nevědomost projevem tamasu.[3]

V buddhistické filozofii se místo slova nevědomost či ignorace používá sanskrtské slovo avidjá, jako opak sanskrtského slova vidjá („poznání“). Avidjá je chápaná jako základní příčina utrpení a neustálého koloběhu znovuzrození a jeho výsledek je potlačení poznání skutečné povahy věci, což vede k máji (iluzi).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nevedomosť (neznalosť) na slovenské Wikipedii.

  1. Nevědomost na ABZ slovníku
  2. Kdo byl Kenneth Jernigan? (III). Překlad R. Volejník. Zora. 1999, čís. 18. Dostupné online.
  3. FILIT. Nevedomosť [online]. [cit. 2008-11-08]. Dostupné online. (slovensky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.