Ignacy Kamiński
Ignacy Kamiński, též Ignacy Topór-Kamiński (1819 Vyšnivčyk[1] – 21. května 1902 Deljatyn[2]) byl rakouský právník a politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a starosta Stanislavova.
Dr. Ignacy Kamiński | |
---|---|
Ignacy Kamiński | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1873 – 1883 | |
Poslanec Haličského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1873 – 1888 | |
Starosta Stanislavova | |
Ve funkci: 1869 – 1888 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Polský klub |
Narození | 1819 Vyšnivčyk Rakouské císařství |
Úmrtí | 21. května 1902 Deljatyn Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Lvovská univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Navštěvoval školy v Bučač a Lvově. Studoval práva a filozofii na Lvovské univerzitě, kde získal doktorát. V letech 1841–1846 se účastnil na tajných polských spolcích a po jistou dobu byl pod policejním dohledem. V roce 1846 odešel do Vídně, kde byl zatčen. V roce 1848 byl na amnestii propuštěn a přesídlil do haličského Stanislavova, kde se během revolučního roku 1848 zapojil do polského hnutí. V roce 1863 podporoval polské lednové povstání v Ruské říši a za pašování zbraní povstalcům byl zbaven výkonu advokátní praxe. Před zatčením uprchl do Švýcarska, kde získal občanství a usadil se v Sankt Gallenu. V roce 1868 se vrátil do Stanislavova.[1]
Roku 1869 byl zvolen starostou města. A úřad zastával po 19 let. Podílel se na rekonstrukci Stanislavova po požáru roku 1868, kdy vyhořelo 260 domů. Město následně získalo daňové úlevy a prodělalo komplexní obnovu. Vyrostla i nová radnice. Za úřadování Kamiňského byl v Stanislavově zaveden plyn, proběhlo dláždění ulic, výstavba nájemních domů, divadla, sokolovna.[1]
V letech 1873–1888 zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu.[1] Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu). Usedl sem v prvních přímých volbách roku 1873 za městskou kurii v Haliči, obvod Stanislavov, Tysmenicja atd.[3] V roce 1873 se uvádí jako rytíř Ignaz von Kamiński, advokát a starosta, bytem Stanislavov.[4] Mandát obhájil ve volbách roku 1879. Slib složil 9. října 1879, rezignoval dopisem 4. února 1883.[3] V parlamentu zastupoval opoziční Polský klub.[5][6] Rezignace na mandát poslance souvisela s aférou, do níž byl zapleten počátkem 80. let. Šlo o výstavbu haličské transverzální železniční tratě. Kamińského aféra vyvolala značnou negativní publicitu na celostátní úrovni. Na mandát musel rezignovat i jeho advokát a poslanec Ludwik Wolski.[7][8]
Zemřel v květnu 1902.[2]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignacy Kamiński na Wikimedia Commons
Reference
- Burmistrz dr Ignacy Topór- Kamiński 1819 – 1902 [online]. stanislawow.net [cit. 2015-06-11]. Dostupné online. (polsky)
- Dr. Kamiňski. Národní listy. Květen 1902, roč. 42, čís. 140, s. 6. Dostupné online.
- Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=215&size=45
- Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
- Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 58. Wien: [s.n.], 1889. Dostupné online. Kapitola BLKÖ:Wolski, Ludwig, s. 60. (německy)
- Z Vídně. Národní listy. Únor 1883, roč. 23, čís. 31, s. 4. Dostupné online.