Ieharu Tokugawa

• Tenmei gannen (天明 元年) nebo Tenmei 1 (1781): Po nástupu císaře Kókaku byla vyhlášena nová éra pod názvem Tenmei. Předchozí éra skončila a nová začala v An'ei 11, v 2. den 4. měsíce.
• Tenmei 2 (1782): Začíná velký hladomor období Tenmei.
• Tenmei 2 (1782): byla vypracována ekonomická analýza potenciálního využití stříbrné měny jako platidla v Japonsku "Sin sen sen pou (Sin tchuan Phou)". Závěry práce byly odprezentované císaři Masacunovi Kucukiovi (1750 - 1802), autorem spisu byl Küçük Oki-no kami Minamoto-no Masacuna, dědičný daimjó provincie Oki a OMI s usedlostmi v Tambě a Fukučijame - viz poznámka při Tenmei 7 níže.[1]
• Tenmei 3 (1783): Vybuchla sopka Asama (浅 間 山, Asama-jama) v Sinai, jedné z nejstarších japonských provincií. [Asama-jama se nachází na hranici mezi současnými prefekturami Gunma a Nagano.[2] Devastace po výbuchu sopky ještě zhoršila Velký hladomor Tenmei.
• Tenmei 4 (1784): Konají se rozsáhlé slavnosti po celé zemi na počest mnicha (Kúkaie, také známého také jako Kobo-Daisy, zakladatele Šingon buddhismu), který zemřel před 950 lety.[1]
• Tenmei 4 (1784): Syn šógunova vrchního rádce byl zavražděn uvnitř Edského hradu. Stejně mladý wakadošijori, Tanuma Jamaširo-no-kami Okitomo, který byl synem staršího wakadošijori Tanuma tónem-no-kami Okicuga. Mladší Tanuma byl zabit před zraky svého otce během toho, jak se oba vraceli do svých rezidencí norimono po zasedání Státní rady. Podezřelí byli hlavní úředníci bakufu; ale pouze samotný vrah byl dopaden a potrestán. Výsledkem bylo, že Tanumem iniciované reformy ve struktuře správy bakufu a jím plánované uvolnění zahraničně ekonomické izolace Japonska sakoku se neuskutečnily.[3]
• Tenmei 6, 8. dne 9. měsíce (17. září 1786): Zemřel Ieharu Tokugawa. Byl pohřben v Edu.[1]
• Tenmei 7 (1787): Masacuna Küçük publikoval Seiji senpu (Poznámky o západních penězích) s barevnými dřevoryty, které zobrazují evropské a zahraniční měny - - viz poznámka k Tenmei 2 výše.[4]

Roky, ve kterých byl Ieharu šógunem jsou specificky identifikovány více než jedním názvem éry nebo Neng.[1]

• Horek (1751 - 1764)
• Meiwa (1764 - 1772)
• An'ei (1772 - 1881)
• Tenmei (1881 - 1789)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ieharu Tokugawa na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ieharu Tokugawa na Wikimedia Commons

• Hall, John Whitney. (1955) Tanuma Okitsugu: Foreruner of Modern Japan. Cambridge: Harvard University Press.
• Screech, Timon. (2000). Shogun 's Painted Culture: Fear and Creativity in the Japanese States, 1760-1829. London: Reaktion Books. ISBN 978-1-86189-064-1
• Screech, Timon. (2006). Secret Memoirs of the Shoguns: Isaac Titsingh and Japan, 1779-1822. London: RoutledgeCurzon. ISBN 0-7007-1720-X
• Titsingh, Isaac. (1822). Illustrations of Japan. London: Ackerman.
• Titsingh, Isaac. (1834). [Siyun-sai Rin-siyo /Hayashi Gaho, 1652], Nipon o Dai itsi ran; ou, Annales des empereurs du Japon. Paris: Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. -Dvě kopie této neobvyklé knihy jsou dostupné online: (1) v knihovně University of Michigan, digitalizován 30. ledna 2007; a (2) v knihovně Stanfordovy univerzity, digitalizován 23. června 2006. Zde klikněte na originální text ve francouzštině.
• TOTMAN, Conrad. (1967). Politics in the Tokugawa bakufu, 1600-1843. Cambridge: Harvard University Press.