Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim

Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim (hebrejsky: איחוד הקבוצות והקיבוצים, doslova Jednota kibuců a kvuc) byla zemědělská a osadnická sionistická organizace sdružující v letech 19511979 některé kolektivně hospodařící vesnice typu kibuc v Izraeli.

Založení organizace

Vznikla v roce 1951.[1][2][3] Zrodila se sloučením starší organizace Chever ha-kvucot se skupinou zvanou Ichud ha-kibucim, která se roku 1951 oddělila od hnutí ha-Kibuc ha-me'uchad. Důvodem rozkolu byly politické a ideologické rozpory, které se vyostřily počátkem 50. let 20. století. Šlo zejména o hodnocení politiky SSSR. Na konferenci konané v kibucu Na'an roku 1951 se více centristicky orientovaná část hnutí ha-Kibuc ha-me'uchad bližší straně Mapaj odtrhla a utvořila novou organizaci, Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim. Čtyři kibucy dokonce byly kvůli rozkolu administrativně rozděleny na dvě samostatné obce, například kibuc Ejn Charod.[2] V roce 1953 napětí opět zesílilo. V Ejn Charod došlo dokonce v lednu toho roku ke třem násilným incidentům mezi stoupenci obou politických táborů.[4]

Hnutí Chever ha-kvucot bylo federací menších, čistě zemědělských kolektivních osad založených na socialistické filozofii Aaarona Davida Gordona. Mělo rovněž blíže ke straně Mapaj a patřily do něj vlivné kibucy jako Deganija nebo Geva. V roce 1953 se k nové organizaci připojilo ještě také menší hnutí ha-No'ar ha-cioni, nesocialistická organizace blízká ke straně Nezávislí liberálové.[2]

Ideologie

Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim patřilo mezi nejliberálnější kibucové organizace. Svým členům umožňovala větší svobodu názorů a životního stylu. Už v 70. letech 20. století přecházely například četné členské vesnice tohoto hnutí k rodinné výchově dětí, na rozdíl od dosavadního modelu komunální, společné výchovy. Větší prostor byl také poskytnut soukromým rodinným financím.[2]

Každý kibuc si volil své zástupce do celostátní exekutivy a celostátního sekretariátu. Hnutí mělo vlastní peněžní fond pro účely půjček, výkupní služby a oddělení pro ekonomické plánování a sociální pomoc. V roce 1969 se hnutí rozhodlo aktivně podporovat vysokoškolské vzdělávání svých členů. Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim provozovala vlastní školy, včetně regionálních středních škol. Hnutí vydávalo vlastní týdeník Igeret le-chaverim a čtvrletník Niv ha-kvuca. Dále obměsíčník Šdemot a vzdělávací list Igeret le-chinuch. Na Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim byla volně napojena mládežnická organizace ha-No'ar ha-oved coby sekce odborové centrály Histadrut. Blízko k tomuto hnutí měla i skautská organizace ha-Cofim.[2]

Překonání rozkolu a integrace do kibucového hnutí

K roku 1964 měla organizace 74 členských vesnic s celkovou populací 25 000 lidí.[1] K roku 1968 šlo už o 81 vesnic, v nichž žilo cca 30 000 lidí.[2]

V průběhu 2. poloviny 20. století postupně vyhasínaly ideologické spory na izraelské levici. S tím se otevřela možnost překonání rozkolu z roku 1951. 23. června 1979 došlo ke spojení ha-Kibuc ha-me'uchad a Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim do nové organizace nazvané ha-Tnu'a ha-kibucit ha-me'uchedet (Sjednocené kibucové hnutí, akronym Takam). Integrační proces pak pokračoval dál a roku 2000 se ha-Tnu'a ha-kibucit ha-me'uchedet sloučila s další organizací sdružující některé kibucy ha-Kibuc ha-arci a vznikla tím organizace ha-Tnu'a ha-kibucit (Kibucové hnutí).[5]

Odkazy

Reference

  1. LOUVISH, Misha (ed). Facts about Israel 1964/65. Jeruzalém: Ministry for Foreign Affairs, 1964. S. 98. (anglicky)
  2. KIBBUTZ MOVEMENT [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-17. (anglicky)
  3. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 300. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
  4. The 20th Century in Eretz Israel. s. 311
  5. The 20th Century in Eretz Israel. s. 471

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.